Henry Stimson se narodil v New Yorku v roce 1867. Po celou dobu 2. světové války působil jako americký ministr války. V letech 1927 – 1929 působil jako guvernér Filipín. V letech 1929 – 1933 pracoval v Hooverově vládě jako státní sekretář, a ačkoli byl republikán a bylo mu již 72 let, byl v červenci 1940 jmenován členem vládního kabinetu prezidenta Roosevelta. Zpočátku měl na starosti především dohled na mobilizaci a výcvik. Byl velkým odpůrcem tradičního amerického izolacionismu a zastáncem zákona Lend – Lease a poskytnutí zvýšené pomoci Velké Británii.

Snažil se o zrušení zákona o neutralitě, což by umožnilo vyzbrojit obchodní loďstvo a v roce 1940 poprvé zavedl v USA povinnou vojenskou službu v mírovém období. Po japonském útoku na základnu tichomořské flotily v Pearl Harboru, podpořil strategii přednostního boje proti nacistickému Německu a obzvláště hlasitě volal po co nejrychlejším otevření druhé fronty v severozápadní Evropě. V roce 1943 však ustoupil před argumenty Winstona Churchilla pro odložení operace Overlord ( vylodění v Normandii ). Zúčastnil se pak všech velkých spojeneckých konferencí.

Za války se Stimson také nesmírně aktivně podílel na organizování vědeckého výzkumu. Brzy se velice intenzivně zajímal o možnosti atomové války a osobně zodpovídal za projekt Manhattan. Byl velkým zastáncem použití atomové bomby v Japonsku. V září 1945 rezignoval na svůj úřad. Henry Stimson zemřel v roce 1950 v Huntingtonu v New Yorku.