Spaatz se narodil v roce 1891 v Boyertownu v Pensylvánii. V průběhu 2. světové války velel leteckým jednotkám v Evropě i v Tichomoří. V době bitvy o Británii působil jako oficiální americký pozorovatel v Londýně. Počátkem roku 1941 byl šéfem amerického letectva. V červenci 1942 se vrátil do Londýna jako velitel 8. americké armády, která měla sehrát hlavní roli při strategické letecké ofenzívě proti Německu.

Byl zastáncem denního bombardování přesně zvolených cílů, a proto se dostal do sporu s britským leteckým štábem, který se rozhodl pro noční plošné bombardování. Spaatz zahájil operace 8. letecké armády a poté byl poslán na bojiště do severní Afriky, kde měl koordinovat letecké operace spojeneckého letectva a 12. letecké armády USAF, kterým oběma velel. Poté velel leteckým jednotkám v severozápadní Africe při tažení v Tunisu a později na Sicílii.

V lednu 1944 se opět vrátil do Velké Británie, nyní jako vrchní velitel strategického letectva, jehož akce v severní Evropě byly v plném proudu. Spaatz řídil leteckou přípravu vylodění v Normandii a poté se věnoval zničení závodů na výrobu syntetických olejů a komunikací v samotném Německu. Když v březnu 1945 odjel z Evropy, výroba olejů a vnitrostátní doprava v nacistickém Německu se téměř zastavily. V červenci 1945 se stal velitelem strategického letectva v Tichomoří a řídil bombardování japonských měst. Jeho letouny shodily rovněž atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki ( 6. a 9. srpna 1945 ). Generál Carl Spaatz zemřel ve Washingtonu v roce 1974.