Baldur von Schirach se narodil roku 1907 v Berlíně. První setkání s Adolfem Hitlerem v roce 1925 zapůsobilo na abiturienta Schiracha jako zjevení a tak vzápětí vstoupil do Hitlerovy strany. Studoval v Mnichově germanistiku, ale především budoval nacionálněsocialistický svaz studenctva. Dne 30. 10. 1931 se stal říšským mládežnickým vůdcem NSDAP a 18. 6. 1933 vůdcem mládeže Německé říše. Podle zákona o státní mládeži z  1. 12. 1936 zodpovídal za veškerou mimoškolní výchovu mládeže. Schirach se v této roli cítil být hlasatelem nacionálněsocialistické víry a publikoval spisky ( např. Revoluce a výchova 1939 ), v nichž jako vznešené ideály vynášel tvrdost a vysokou úroveň brannosti, i když byl sám spíše změkčilého charakteru.

Schirach, jenž sepisoval verše blouznivě obdivných hymnů na vůdce a písně a básně pro Hitlerjugend ( Naše vlajka vpředu třepotá se už ), se v mocenském boji Hitlerových oblíbenců ocitl záhy na okraji a v roce 1940 ho ve funkci říšského mládežnického vůdce nahradil Axmann. Po krátkém pobytu na západní frontě byl Schirach vypoklonkován na místo župního vedoucího a říšského místodržitele ve Vídni a nesl odpovědnost za deportaci 185 000 Židů z Rakouska na Východ. Po doznání viny, že německou mládež vychovával pro muže, jenž byl vrahem milionů, ho Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku odsoudil 1. 10. 1946 jako jednoho z hlavních válečných zločinců ke dvaceti letům vězení, jež si odseděl v Berlíně – Špandavě. Sepsal paměti, vyšly pod titulem Věřil jsem v Hitlera. Baldur von Schirach zemřel v srpnu roku 1974 v Kröv nad Moselou.