Narodil se roku 1879 v prefektuře Jamaguči. Terauči byl nejstarším synem ministerského předsedy Mastakea Teraučiho. V roce 1900 absolvoval Císařskou japonskou armádní akademii a sloužil v armádě již za rusko – japonské války. Po ní probíhala jeho kariéra standardním způsobem. Ve 30. letech se stal jedním z vůdců tzv. kliky Kodoha ve vojenské politice a po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v roce 1936 se stal jako úplný generál ministrem války.

Bezprostředně po vypuknutí druhé čínsko – japonské války se Terauči vrátil k postavení polního velitele a byl jmenován velitelem Oblastní armády v severní Číně. Dne 9. listopadu 1941 byl pověřen velením Jižní expediční skupiny armád. Brzy na to začal připravovat s admirálem Isoroku Jamamotem plány na válku v Tichomoří. V letech 1942 a 1943 řídil Terauči dobytí jihovýchodní Asie a měl svůj hlavní stan v Singapuru. Dne 6. června 1943 byl povýšen na polního maršála. V květnu 1944 se přestěhoval na Filipíny, ale když byla tato oblast ohrožena postupem Spojenců, ustoupil do Saigonu ve Francouzské Indočíně ( dnešní Vietnam ). Zpráva o tom, že Japonci ztratili Barmu, mu 10. května 1945 způsobila první záchvat mrtvice.

Dne 12. září 1945 podepsal generál Itagaki Seiširo Teraučiho jménem v Singapuru kapitulaci 680 000 japonských vojáků v Jihovýchodní Asii. Samotný Terauči se vzdal osobně lordu Mountbattenovi 30. listopadu 1945 v Saigonu. Při této příležitosti mu odevzdal vzácnou rodinnou památku, krátký japonský meč pocházející z roku 1413. Polní maršál Hisaiči Terauči zemřel na následky další mrtvice v britském zajateckém táboře v Malajsku ve věku téměř 67 let a dodnes odpočívá na japonském hřbitově v Singapuru.