Sherman se narodil v roce 1888 v Port Huron v Michiganu. Od května 1942 do září roku 1945 působil na tichomořském bojišti jako velitel operačních svazů letadlových lodí. V květnu 1942 velel při bitvě v Korálovém moři letadlové lodi USS Lexington. Tu zasáhla japonská torpédonosná a střemhlavá bombardovací letadla dvěma torpédy a stejným množstvím pum. Po zvládnutí požárů se zdálo, že loď bude zachráněna, ale exploze nahromaděných benzinových výparů osud lodi zpečetila. Posádka musela svojí loď opustit a ta se poté potopila.

Po vylodění Američanů na ostrově Boeganville v říjnu 1943, obdržel viceadmirál Takeo Kurita rozkaz zničit americké invazní síly svým svazem složeným z osmi křižníků a čtyř torpédoborců. Sherman naopak dostal příkaz zaútočit palubními letouny svého 38. operačního svazu, jehož jádro tvořily dvě letadlové lodě. Nálet z 5. listopadu 1943 byl velice úspěšný a celkem se Američanům podařilo poškodit šest japonských křižníků, z nichž některé velmi těžce. Kuritův svaz byl tak z bojů vyřazen.

V únoru 1944 se Sherman podílel se svazem 58.3 na útoku proti Marshallovým ostrovům a těžkém náletu na japonskou základnu Truk. V rámci předinvazní přípravy útoku na ostrov Leyte se se svým svazem 58.3 účastnil těžkých náletů na Palauské ostrovy a v říjnu i neutralizace japonských sil na Formose, kde svedl velkou leteckou bitvu, během níž odepsali Japonci za čtyři dny na 400 letadel. V říjnu 1944 byl i u bitvy ve Filipínském moři, kde po útoku letounů z pozemních základen ztratil lehkou letadlovou loď USS Princeton. Poté se podílel na potopení bitevní lodi Musaši a v závěrečné fázi bitvy u mysu Engano na potopení čtyř japonských letadlových lodí. Po vítězství v bitvě ve Filipínském moři, musel se svými muži čelit hromadným útokům letců kamikadze. V únoru 1945 se svým svazem provedl silné letecké útoky na cíle v samotném Japonsku v rámci přípravy vylodění na ostrově Iwojima. Kontraadmirál Sherman zemřel v roce 1957 v San Diegu v Californii.