Chester Nimitz se narodil roku 1885 ve Frederickburgu v Texasu. Pocházel z rodiny německého původu. Původně se chtěl stát armádním důstojníkem, ale nebyl přijat na akademii ve West Pointu pro nedostatek míst. Proto s pomocí senátora za Texas Slaydena zamířil na Námořní akademii Spojených států, kterou absolvoval s vyznamenáním v roce 1905. Za 1. světové války sloužil v americké atlantské ponorkové flotile, kde se stal odborníkem v ponorkové válce. Do roku 1939, kdy se stal náčelníkem navigační kanceláře, zastával v Americkém válečném námořnictvu různé funkce na moři i na souši.

Po japonském napadení Pearl Harboru v prosinci 1941 byl Nimitz jmenován vrchním velitelem Tichomořské flotily Spojených států v hodnosti admirála s účinností od 31. 12. 1941 a od 30. 3. 1942 rovněž vrchním velitelem Tichomořských oceánských oblastí. Ve své operační zóně měl velení nad všemi spojeneckými jednotkami – leteckými, pozemními i námořními.

Do června 1942 se mu podařilo dosáhnout rozhodujících vítězství v bitvách u Midwaye a v Korálovém moři, kde japonské ztráty dosáhly desetinásobku amerických u Pearl Harboru. V následujících letech byly pod jeho řízením vybojovány historické bitvy o Šalamounovy strovy, Marshallovy ostrovy, Mariany, Palaus a Filipíny. Mezi nejvýznamnější úspěchy Nimitzových sil patřilo dobytí ostrovů Saipan, Guam, Tinian, bitva v zálivu Leyte ve dnech 24. – 26. října 1944 a dobytí ostrovů Iwodžima a Okinawa ( 1945 ). Kromě postupného dobývání tichomořských ostrovů obsazených Japonci realizoval zaminování japonských přístavů a vodních cest ze vzduchu pomocí letounů B – 29.

Dne 2. září 1945 podepsal Chester W. Nimitz jménem Spojených států dokument o kapitulaci Japonska. Kongres Spojených států zřídil 14. prosince 1944 hodnost admirála loďstva Spojených států, nejvyšší ve válečném námořnictvu a následujícího dne byl Nimitz prvním nositelem této hodnosti.

Na úlohu admirála Nimitze za 2. světové války navazuje ještě jedna zajímavá epizoda. Roku 1947 byl předvolán jako svědek v norimberském procesu s německými válečnými zločinci ve věci německého velkoadmirála Dönitze. Zaujal zde stanovisko podporující legitimnost praxe neomezené ponorkové války, kterou na Dönitzův rozkaz provádělo německé ponorkové loďstvo v Atlantském oceánu. Nimitz potvrdil, že tutéž praxi uplatňoval i on po celou dobu války v Tichomoří. Všeobecně se soudí, že toto svědectví mělo za následek, že Dönitz byl odsouzen pouze k deseti letům vězení. Admirál Chester William Nimitz zemřel roku 1966 na ostrově Yerba Buena v Sanfranciském zálivu.