Leonid A. Govorov se narodil v roce 1897 v Butyrce v Kirovské oblasti. Svou vojenskou kariéru v Rudé armádě zahájil již během občanské války. V roce 1933 dokončil vojenskou Frunzeho akademii. Od roku 1938 byl velitelem dělostřelecké akademie. Po zahájení německého útoku na Sovětský svaz v červnu 1941, byl velitelem dělostřelectva Západního frontu a Západního okruhu, později Záložního frontu. Zažil tak zkázu doprovázející německý úder a projevil se jako houževnatý velitel.

V bojích u Moskvy v zimě 1941 velel 5. armádě a podílel se na velké protiofenzívě v prosinci 1941, která zachránila sovětské hlavní město. V dubnu 1942 byl jmenován velitelem Leningradského frontu, kterému velel až do února 1945. Po vleklé ofenzívě, která trvala přes rok, konečně prorazil německými liniemi, které obkličovaly Leningrad. Prolomil blokádu města a utvořil koridor až ke Schlüsselburgu na Ladožském jezeře. Brzy poté byl povýšen na maršála.

Jeho Leningradský front se poté probil přes pobaltské státy a po dobytí lotyšské Rigy společně se 3. běloruským frontem generála Čerňachovského izoloval ve východním Prusku zbytky německé armádní skupiny Sever. V únoru 1945 byl jmenován velitelem 2. pobaltského frontu a až do konce války blokoval německé jednotky v Kuronsku. Govorov patřil k těm sovětským generálům, kteří měli štěstí a přežili čistky a velkou měrou přispěl k sovětskému vítězství. Leonid Govorov zemřel v Moskvě v roce 1955.