John Gort se narodil v roce 1886 ve Westminsteru. Již z 1. světové války si odnesl vysoká vyznamenání. V meziválečném období působil v armádě jako ředitel vojenského výcviku v Indii ( v roce 1932 ) a v letech 1936 – 1937 jako velitel štábní školy v Camberley. V roce 1937 ho ministr války Hore – Belisha jmenoval náčelníkem imperiálního generálního štábu ( CIGS ). V roce 1939 se stal vrchním velitelem Britského expedičního sboru ve Francii.

Zde vykazoval v bojích mírnou prozíravost. Po prolomení spojenecké fronty neztratil hlavu, a i když dostával zmatené rozkazy k protiútoku či k držení svých pozic, zvolil Gort správný okamžik k ústupu. Britský expediční sbor se tudíž dokázal stáhnout na pobřeží do okolí přístavu Dunkerque, odkud byl díky výbornému organizování evakuace odvezen zpět do Velké Británie.

Po ústupu od Dunkerque již Gort v poli nepůsobil a tak se stal nejdříve guvernérem Gibraltaru a poté od dubna 1942 generálním guvernérem a vrchním velitelem na ostrově Malta. Obranu tohoto kousku pevniny uprostřed Středozemního moře vedl energicky a rozhodně. Od roku 1944 pak působil jako velitel britských vojsk v Palestině a Zajordánsku a později vysoký komisař v Palestině. Polní maršál John Gort zemřel v Londýně necelý rok po skončení 2. světové války v roce 1946.