Základní technické údaje: USS Franklin ( CV.13 )

Výtlak: standardní 27 100 t, plný 36 500 t, rozměry: délka 267,21 m, šířka letové paluby 45,0 m, ponor 9,40 m, pohon: parní turbíny o výkonu 111 900 kW ( 150 000 shp ), čtyři hřídele, rychlost: 33 uzlů, pancéřování: pás 64 – 102 mm, letová paluba 38 mm, hangárová paluba 76 mm, hlavní paluba 38 mm, věže a barbety 38 mm, letadla: ( v roce 1945 ) 74 stíhacích letounů, 15 střemhlavých bombardérů a 30 torpédonosných bombardérů, posádka: 3 240 důstojníků a mužů

Stavba nové jednotky třídy Essex byla schválena v roce 1940, ale zahájena teprve rok po japonském útoku na Pearl Harbor, protože nebyl volný dostatečně dlouhý skluz. Loděnice Newport News Shipbuilding Company však toto zpoždění vyrovnala a dokončila ji za necelých 14 měsíců. USS Franklin ( CV.13 ) byla zařazena do výzbroje koncem ledna 1944 a přesně o šest měsíců později byla přidělena k Task Group 58.2 pro útok na Boninské ostrovy. Od té doby bojovala nepřetržitě. Při útoku na Formosu a ostrovy Rjúkjú v říjnu byla zasažena bombardérem, který se zřítil na její palubu, a o dva dny později zasáhla boční výtah puma, která zabila tři muže.

Během bitvy v úžině Surigao 24. října 1944 letouny z USS Franklin potopily torpédoborec a poté zaútočily na obří bitevní loď Musaši. Další den v bitvě u mysu Engano zmrzačily lehkou letadlovou loď Čijoda a skoncovaly se Zuikaku. Štěstí opustilo USS Franklin 30. října. Při obraně předmostí v zálivu Leyte byl spolu s lehkou letadlovou lodí napaden pěti kamikadzi, kteří pronikli stíhací clonou. Ztratil 56 mužů a dalších 60 raněných. Vzniklý požár pak zničil 33 letounů. Loď se musela vrátit do loděnice námořnictva v Bremertonu k větší opravě a na bojiště se vrátila až v únoru 1945.

Jako součást TF 58 útočil Franklin 18. března na Kjúšú, jeden z hlavních japonských ostrovů. Následujícího dne provedly dva bombardéry Jokosuka D4Y Judy odvážný nálet a zasáhly Franklin dvěma 250 kg pumami právě při přípravě druhého náletu na ostrov. Poškození zprvu nevypadalo závažně, protože pumy neprorazily hangárovou palubu, ale když oheň zachvátil letouny, začaly jejich pumy a rakety explodovat, stejně jako zásoby munice v hangáru. Jedovatý dým pronikl do ventilačního systému lodi, takže mnozí ze 724 padlých zahynuli udušením, dalších 265 bylo zraněno. Loď stála bez hnutí po tři hodiny, protože nebylo možné obsadit strojovny a kotelny. Nakonec byly požáry uhašeny a další den byl Franklin opět schopen plavby. Doplazil se zpět do Pearl Harboru a pak napříč Tichým oceánem až do loděnice námořnictva v New Yorku, kde prošel dlouhotrvající opravou. Znovu se objevil až po skončení války a do činné služby se už nevrátil, v únoru 1947 byl trvale zařazen do zálohy.