Základní technické údaje: Třída Buckley

Výtlak: standardní 1 400 t, plný 1 720 t, rozměry: délka 93,27 m, šířka 11,27 m, ponor 2,89 m, pohon: dvě sady parních turbín a dva hnací elektromotory o výkonu 12 000 shp, dva hřídele, rychlost: 24 uzlů, výzbroj: tři děla ráže 76,2 mm, šest protiletadlových děl ráže 40 mm, dvě zdvojená a čtyři jednohlavňová 20 mm protiletadlová děla, tři 533 mm torpédomety, jeden vrhač Hedgehog a hlubinné pumy, posádka: 220 důstojníků a mužů

Američané podobně jako Japonci před válkou nepociťovali potřebu obranných lodí, takže na začátku války měli jenom naprosto nevhodné a zastaralé hladkopalubové torpédoborce. Bylo to Royal Navy, kdo v zoufalé snaze čelit ponorkové hrozbě vypracovalo požadavky na atlantické doprovodné plavidlo a zadalo v USA objednávku na ne méně než 300 jednotek v období listopad 1941 až leden 1942. Američané je zařadili do nové kategorie doprovodných torpédoborců. Protože odpovídaly také náhle vzniklé domácí poptávce, byla zorganizována výroba více než 1 000 jednotek. I první z nich však přišly příliš pozdě, aby zabránily jatkám na dohled od amerických břehů, kterým posádky ponorek říkaly druhé zlaté časy.

Doprovodné torpédoborce byly stavěny podle vzoru amerických oceánských torpédoborců. Měly dlouhou hladkou palubu s výraznou sklovitostí místo prostorné dlouhé zvýšené přídě, jakou upřednostňovali Britové. Daleko větší důraz se kladl na dělovou výzbroj, kterou tvořila stupňovitě uspořádána 76,2 mm děla na přídi, jedno na zádi a početná střeliště s rozmanitou lehkou výzbrojí, převážně 20 mm kanonů. Na přídi byl vrhač Hedgehog a zadní paluba byla sice podle měřítek Royal Navy stísněná, nicméně britské jednotky ( 78 lodí třídy Captain ) zde dokázaly ve dvou řadách po obou bocích uskladnit až 200 hlubinných pum.

Přestože nakonec bylo dokončeno jen 565 doprovodných torpédoborců, stavěly se fenomenálním tempem a nejméně 425 jich bylo zařazeno do výzbroje jen během 12 měsíců od dubna 1943 do dubna 1944. Firma Bethlehem dokončila USS Underhill za necelé dva měsíce. US Navy stálo a padalo s parní turbínou, ale jejich výroba v tomto objemu nebyla možná, proto se lodě dělí do několika tříd v závislosti na pohonu diesely ( 85 jednotek třídy Edsall ), dieselektrickým soustrojím ( 97 jednotek Evarts a 76 jednotek třídy Bostwick ) nebo turboelektrickým soustrojím ( 152 jednotek třídy Buckley, 74 jednotek třídy John C. Butler a 81 lodí třídy Rudderow ). Většina lodí s dieselovým pohonem měla nízký výkon, protože hlavní objem výroby dieselmotorů byl v té době určen pro výsadkové čluny. Jako protiponorkové lodě byly doprovodné torpédoborce velmi účinné a mnoho z nich bylo po válce přestavěno na rychlé dopravní lodě ( APD ) nebo plovoucí radarová stanoviště ( DER ).