Loď pobřežní obrany Thonburi
Základní technické údaje: Thonburi
Výtlak: 2 265 t, rozměry: délka 76 m, šířka 14,40 m, ponor 4,9 m, pohon: dvojité dieselové motory MAN o výkonu 5 200 shp, rychlost 15,5 uzlu ( 29 km/h ), pancéřování max. 102 mm, výzbroj: čtyři děla ráže 203 mm, dvě děla ráže 76 mm + čtyři protiletadlové kanony ráže 20 mm a čtyři ráže 40 mm, posádka: 155 důstojníků a mužů
Největší válečná loď thajského Královského námořnictva byla určena, stejně jako její sesterské plavidlo Sri Ayuthia, především pro bojové operace v domácích pobřežních vodách. Velení thajského námořnictva si jejich výrobu objednalo v Japonsku. Obě byla dokončena lodním oddělením firmy Kawasaki v roce 1938. Dhonburi o výtlaku téměř 2 300 tun měřila 76 metrů. Posádku tvořilo155 námořníků. Hlavní výzbroj se skládala ze čtyř děl ráže 203 mm umístěných po dvou ve věžích z těžkých křižníků, stejná děla nesly i japonské křižníky Akai a Kaga předtím, než byly přestavěny na letadlové lodě.
Thonburi byla po pro Thajce prohrané bitvě u ostrova Koh Chang s francouzskou bojovou skupinou během francouzsko - thajské války v letech 1940 - 1941, vyzvednuta a následně opravena. Z výzbroje thajského námořnictva byla vyřazena až v roce 1967, po bezmála 29 letech služby. Dodnes se z ní zachovala část nástavby i s velitelským můstkem a také jedna z dělostřeleckých věží, tvořící památník před thajskou námořní akademií v Paknamu. Sesterská Sri Ayuthia byla v roce 1951 potopena vlastním letectvem a pobřežními dělostřeleckými bateriemi během pokusu o státní převrat.