Základní technické údaje: Focke – Achgelis Fa 223E

Typ: Jednomístná ( více členů podle použití ) helikoptéra, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Bramo Fafnir 323D – 2 nebo Q – 3 o výkonu 1 000 k, výkony: max. rychlost 176 km/h ve výšce 2 000 m, dostup 4 875 m, dolet 700 km, rozměry: délka trupu 12,25 m, průměr rotoru 12 m, výška 4,36 m, výzbroj: jeden volně uložený kulomet ráže 7,92 mm v přídi, až dvě 250 kg pumy nebo hlubinné nálože

K vývoji životaschopných vrtulníků bylo zapotřebí značného vývojového úsilí. Úspěch s vytvořením první technicky úspěšné helikoptéry náleží německé společnosti Focke – Achgelis a její Fa 61 ( původně Fw 61 ), která poprvé vzlétla v červnu 1936. V Německu se v té době vývojem létajících zařízení s rotujícím křídlem aktivně zabývala také firma Anton Flettner Flugzeugbau, která rovněž vyvinula několik vrtulníků, z nichž jeden byl uveden do provozu.

U firmy Focke – Achgelis vedla vývojová práce týkající se zvětšení hlavních rotorů uspořádání Fa 61a Fa 226 Hornisse ( sršeň ), což byl projektovaný civilní dopravní vrtulník pro Deutsche Lufthansa. Tento design měl zjevně i vojenský potencionál a byl nadále vyvíjen jako Fa 223 Drache ( drak ). První exemplář, Fa 223 V1, uskutečnil první volný let 3. srpna 1940. Vývojový program tohoto typu zahrnoval i překonání několika světových rekordů v kategorii, do které Fa 223 náležel, a kromě transportní verze byla plánována výroba několika odlišných modelů.

Patřila mezi ně záchranná verze, verze pro evakuaci raněných, průzkumná a bombardovací verze a dokonce i protiponorkový typ. Během pokračujícího vývoje byly všechny tyto zamýšlené role koncentrovány do jediného skutečně připravovaného výrobního modelu, Fa 223E. Vyrobena byla řada prototypů/vývojových exemplářů a typ se začal v omezeném množství sériově vyrábět, například v továrně na Berlínském letišti Tempelhof. Konec 2. světové války přišel však dříve, než mohl být Fa 223 vyvinut a vyroben v takové podobě, ve které by plně prokázal svůj potencionál. O typ se po válce zajímali Spojenci a z německých komponentů bylo v poválečném Československu vyrobeno několik kusů. Vývoj helikoptéry pokračoval po skončení války rovněž ve Francii.