Dornier Do 217 – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Dornier Do 217

Základní technické údaje: Dornier Do 217M – 1

Typ: čtyřmístný bombardovací letoun, pohonná jednotka: dva řadové invertní 12válcové pístové motory Daimler – Benz DB 603A o výkonu 1 306 kW ( 1 750 koní ), výkony: max. rychlost 600 km/h ve výšce 5 700 m, počáteční stoupavost 210 m/min, dostup 9 500 m, dolet 2 500 km, hmotnost: prázdná 9 065 kg, plná 16 700 kg, rozměry: délka 17 m, rozpětí 19 m, výška 4,96 m, výzbroj: osm 7,92 mm kulometů MG 81 a dva 13 mm kulomety MG 131, 4 000 kg pum

Za normálních okolností vzniká konstrukce letounů jako kompromis mezi různými stanovisky a potřebami, takže i původní Dornier Do 17 byl koncipován jako typ pro potřebu nejbližších tří čtyř let. Roku 1937, kdy se tyto letouny začaly dostávat k bojovým útvarům, rozpracoval výrobce projekt mírně zvětšeného a sofistikovanějšího letounu Dornier Do 217. Pohon prototypu Do 217 V1, jenž poprvé vzlétl v srpnu 1938, zajišťovaly motory DB 601A o výkonu 802 kW ( 1 075 koní ), brzy se ale ukázalo, že nová konstrukce ztratila většinu ze skvělých vlastností svého předchůdce. Prototyp zakrátko havaroval. Následovaly další prototypy s nejrůznějšími změnami.

Jednou z nich se stala větší kormidla poskytující lepší směrovou stabilitu, piloty Luftwaffe ale žádná z nich stále neuspokojovala. Východiskem se stalo výrazné zvýšení výkonů pohonných jednotek, což umožnilo vyrobit limitovanou sérii průzkumných letounů Do 217A a bombardérů Do 217C. Standardní velkosériový model se zrodil až ve verzi Do 217E poháněné dvojicí hvězdicových motorů BMW 801MA o výkonu 1 156 kW ( 1 550 koní ). Předsériové stroje Do 217E – 0 se objevily u bombardovacích útvarů v roce 1940, sériové Do 217 E – 1pak počátkem roku 1941. Tato verze se vyznačovala pumovým nákladem o hmotnosti 2 000 kg, čtyř až pěti člennou posádkou a obrannou výzbrojí tvořenou pěti kulomety MG 15 a jedním 15 mm kulometem MG 151. Jako první získala bombardovací Do 217E v březnu 1941 jednotka II/KG 40, která je nasadila proti námořním plavidlům na Atlantiku, následovaly skupiny eskadry KG 2. U sériových letounů se prováděly nejrůznější polní úpravy a modifikace za pomoci průmyslově vyráběných setů. Například závěsy pro dvě protilodní střely Henschel Hs 293, silnější pancéřování, zesílení hlavňové výzbroje, která stoupla až na sedm kulometů MG 15 a 20 mm kanon. U Do 217E – 2 se například objevila elektricky ovládaná hřbetní střelecká věž se 13 mm kulometem MG 131.

Dorniery Do 217E z eskadry KG 2 se v dubnu a květnu 1942 rozhodující měrou podílely na tzv. náletech podle baedekeru, proti britským městům. Na podzim téhož roku se objevila verze Do 217K, jež se rovněž dostala do výzbroje KG 2. Pohon zajišťovaly hvězdicové  motory BMW 801D o výkonu 1 268 kW ( 1 700 koní ), což proti Do 217E znamenalo značný nárůst. U letounů této řady se daly použít všechny polní úpravy, jako u modifikací předchozích. Typickou se stala nová oválná kabina, která zcela nahradila původní stupňovitou příď. Souběžně se do výroby dostal i model Do 217M, odlišující se od typu Do 217K pouze 12válcovými řadovými, invertními, kapalinou chlazenými motory Daimler Benz DB 603A o výkonu 1 306 kW ( 1 750 koní ). Tyto dvě verze zůstaly ve výzbroji až do konce války, bojově užívaly moderní zbraně typu střel Henschel Hs 293A či Fritz – X , používané proti plavidlům a významným pozemním cílům. Celkem vzniklo pouze asi 1 730 Do 217 všech verzí, polovina jich navíc sloužila v roli průzkumných letounů či nočních stíhaček.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      Design by Jakub M.      o tomto webu \ kontakt