Základní technické údaje: Ohka model 11

Typ: jednomístný sebevražedný letoun, pohonná jednotka: tři rakety na tuhé pohonné látky typ 4 značka 1 model 20 s celkovým tahem 7,84 kilonewtonu ( 800 kg ), výkony: max. rychlost v přímém letu 650 km/h, konečná rychlost při střemhlavém letu 927 km/h, dolet 37 km, hmotnost: prázdná 440 kg, plná 2 140 kg, rozměry: délka 6,07 m, rozpětí 5,12 m, výška 1,16 m, bojová hlavice: 1 200 kg

V létě 1944 začal štáb japonského námořnictva, tváří tvář stále rostoucí spojenecké převaze na tichomořském bojišti, poprvé vážně uvažovat o použití sebevražedné taktiky při útocích na nepřátelské objekty. Jako první navrhl dosud jenom hrubou představu pilotované pumy Micuo Ohka, dopracování detailů dostala na starost firma Jokosuka. Výsledkem se stal malý, celodřevěný letounek se třemi raketami na tuhé pohonné hmoty v zadní části trupu a bojovou výbušnou hlavicí o hmotnosti 1 200 kg vpředu.

Přepravu do prostoru bojového nasazení zajišťovaly bombardéry Micubiši G4M, na místě letounky Jokosuka MXY7 Ohka ( třešňový květ ) uvolnily. Piloti řízených pum zažehli motory a zamířili přímým směrem k vybraným cílům. Do kabin svých pum byli uzavřeni již před startem. První letové zkoušky s fungujícím pohonem začaly v říjnu 1944 v Sagami, následovaly další bezpilotní zkoušky o měsíc později. Z ruční výroby vzešlo do března 1945, kdy skončila, celkem 755 letounů Ohka.

Jako první tyto stroje bojově použila jednotka 721. kokutai dne 21. března 1945, vyslaný nosný letoun se ale stal cílem útoku spojenecké stíhačky, takže řízenou pumu uvolnil předčasně. Dne 1. dubna ale letouny Ohka úspěšně zaútočily proti americké bitevní lodi USS West Virginia a třem transportním plavidlům. Všechny čtyři cíle utrpěly vážná poškození. Tyto částečné úspěchy vedly k dalším nasazením tohoto bojového prostředku, ukázalo se ale, že nosné letouny jsou vzhledem k silné americké protivzdušné obraně příliš zranitelné. Přes všechnu svou hrůzyplnost se sebevražedné útoky nestaly v Pacifiku pro Spojence vážnější hrozbou. Ve spojeneckém kódu dostaly letouny Ohka označení Baka.