Základní technické údaje: Jokosuka D4Y3 Judy

Typ: dvoumístný palubní střemhlavý bombardovací letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Micubiši MK8P Kinsei – 62 o výkonu 1 163 kW ( 1 560 koní ), výkony: max. rychlost 575 km/h ve výšce 6 050 m, výstup do výšky 3 000 m/4,55 min., dostup 10 500 m, dolet 1 520 km, hmotnost: prázdná 2 501 kg, plná 4 657 kg, rozměry: délka 10,22 m, rozpětí 11,5 m, výška 3,74 m, výzbroj: dva pevné 7,7 mm kulomety typ 97 v přídi a 13,1 mm pohyblivý kulomet typ 2 v zadní části kabiny, maximálně 560 kg pum

Dobře zkonstruovaný a svému hlavnímu účelu již od základního provedení projektu plně vyhovující typ Jokosuka D4Y dosahoval výborných výkonů. Svou základní koncepcí připomínal německý Heinkel He 118, na jehož licenční výrobu Japonsko roku 1938 rezignovalo. Letoun, navržený jako rychlý palubní bombardovací stroj, poháněl importovaný motor Daimler – Benz DB 600G. Pod označením D4Y1 – C poprvé vzlétl v prosinci 1941. Sériovou výrobu průzkumné verze D4Y1 – C zahájil závod firmy Ajči v Nagoji, který prvních 660 letounů dokončil koncem jara 1942.

O první sériové stroje ale Japonsko přišlo na palubě letadlové lodě Sorjú, která byla potopena u ostrova Midway. Japonci své stroje nazývali Suisei ( kometa ). Spojenci jim říkali Judy. Mnohé D4Y1 výrobní závod dokončil jako střemhlavé bombardéry, z nichž se 174 z výzbroje 1., 2. a 3. koku Sentai dostalo před bitvou ve Filipínském moři na paluby dalších devíti letadlových lodí. V této bitvě se ale japonská plavidla stala cílem útoku amerických letadlových lodí, zaznamenala velké ztráty a nedosáhla žádného úspěchu.

Roku 1944 se objevila nová verze letounu, D4Y2, s hvězdicovým motorem Ajči Acuta 32 o výkonu 1 044 kW ( 1 400 koní ), ve snaze zachovat i u této modifikace vysoké výkony ji konstruktéři nevybavili pancéřovou ochranou pracovního prostoru posádky a palivových nádrží, takže jediným zkvalitněním pasivní ochrany se stala instalace 13,2 mm kulometu do zadní části kabiny, místo původního 7,92 mm kulometu. Letouny této verze pak utrpěly za bitvy o Filipíny děsivé ztráty. Motor Acuta ( DB 601 ) se navíc ukázal značně nespolehlivý, což vedlo k instalaci hvězdicové pohonné jednotky Kinsei 62 a vzniku modifikace D4Y3 a roku 1945 pak jednomístného sebevražedného střemhlavého bombardéru D4Y4. Celkem vzniklo 2 033 letounů D4Y všech verzí.