Základní technické údaje: Commonwealth Boomerang CA – 13

Typ: jednomístný stíhací letoun, pohonná jednotka: hvězdicový motor Pratt a Whitney R – 1830 S3C4 – G Twin Wasp o výkonu 895 kW, výkony: max. rychlost 490 km/h, dostup 10 363 m, dolet 2 574 km, rozměry: délka 8,15 m, rozpětí 10,97 m, výška 2,92 m, hmotnost: plná 3 742 kg, prázdná 2 437 kg, výzbroj: dva kanony ráže 20 mm, čtyři kulomety ráže 7,7 mm a 36 kg pum na vnějších závěsech

Australský stíhací letoun Commonwealth Boomerang patří do skupiny nouzových konstrukcí, které za války čas od času vznikaly z okamžité potřeby vyplnit mezeru ve výzbroji. Austrálie po zahájení války v Pacifiku pociťovala velký nedostatek moderních bojových letounů. Na pomoc ze strany Velké Británie nebylo možné spoléhat, protože se jí samotné nedostávalo potřebného množství strojů. Budoucí masivní dodávky americké výzbroje a techniky ještě představovaly hudbu budoucnosti. Proto padlo rozhodnutí vyvinout improvizovanou stíhačku za využití konstrukce již v australské licenci produkovaného cvičného letounu North American NA – 33, v RAAF ( australské královské letectvo ) byl znám jako Wirraway.

Vše probíhalo extrémně rychle. Vývoj zahájili u společnosti Commonwealth Corporation ( CAC ) 21. prosince 1941. Na počátku února 1942 australský válečný kabinet objednal stavbu 105 sériových kusů. 29. května, po pouhých 16 týdnech a 3 dnech, byl první exemplář zakázky, hrající roli prototypu, úspěšně zalétán. Konstrukční tým společnosti CAC při vývoji využil podstatnou část draku Wirrawaye ( podvozek, ocasní plochy a křídlo ). Letoun dostal nový jednomístný trup. Do února 1945 vzniklo celkem 250 letounů ve verzích CA – 12, CA – 13, CA – 14, což byl experimentální výškový prototyp a také CA – 19. Ve službě u RAAF obdržely všechny tyto verze jednotný název Boomerang.

V původní roli se typ pro své nízké výkony příliš neuplatnil. V letech 1942 a 1943 jej RAAF s nepříliš velkým úspěchem využívalo k protivzdušné obraně západní a severní části Austrálie. Zato se velice osvědčil coby stíhač určený k podpoře pozemních australských jednotek bojujících v džunglích Nové Guineje. Boomerangy sloužily k útokům na pozemní cíle, k jejich značkování pro výkonnější spojenecká letadla a k průzkumu. Ve službě setrvaly až do konečné japonské porážky v roce 1945. Poté byly rychle vyřazeny.