17-liberní rychlopalný kanon – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

17liberní rychlopalný kanon

Základní technické údaje: Ordnance Q.F., 17 pdr

Ráže: 76,2 mm, délka vlastní zbraně: 4,4425 m, délka drážkované části vývrtu: 3,562 m, hmotnost: bojová 2 923 kg, odměr: 60°, náměr: - 6° až  + 16,5°, počáteční rychlost střely: 950 m/s, hmotnost střely: 7,65 kg, tloušťka probitého pancíře: 130 mm při střelbě na vzdálenost 915 m

V roce 1941 značný nárůst mohutnosti pancířů tanků dával tušit, že 6liberní kanon nebude při pokračujícím trendu brzy stačit na plnění své role. Bylo proto rozhodnuto navrhnout protitankovou zbraň příští generace v ráži 3“ ( 76,2 mm ), se střelou o hmotnosti 17 liber ( 7,65 kg ). S takovým prostředkem armáda mohla čelit ještě silnějším pancířům budoucích tanků nepřítele. Bylo jasné, že výsledná zbraň bude na poměry dělostřelectva dosti velká. V době jejího vzniku se však zdálo, že jiné řešení není a tak vývoj nové zbraně urychleně pokračoval. První kanon, později úředně označený jako 17liberní rychlopalný kanon, byl výroben již v srpnu 1942. Jednalo se však pouze o prototyp.

Zřízení plně sériové výroby si vyžádalo více času. Situace byla napjatá, neboť ze severoafrického bojiště přicházely zprávy, že je nablízku okamžik nasazení německých těžkých tanků Tiger. V té době byl sice dokončen určitý počet zbraní,  jejich lafety však dosud nebyly připraveny. Aby jednotky v severní Africe měly vůbec nějaké účinné protitankové zbraně, bylo rozhodnuto poslat letecky do Afriky sto kanonů, které byly na místě osazeny na lafety 25liberních polních kanonů. Tak vznikl hybrid známý pod označením 17/25liberní kanon. Sestavení zbraní proběhlo v nejvyšší čas. O několik týdnů později se objevily první Tigery, proti nimž Britové mohli nasadit své 17/25liberní kanony. Tyto zbraně sloužily až do doby, kdy byly k dispozici standardní 17liberní kanony, čili až do počátku tažení do Itálie v roce 1943.

17liberní kanony byly velké zbraně, které se však vyznačovaly nízkou stavbou a uspokojivou manévrovatelností. Lafeta měla dlouhá opěrná ramena a rozměrný čelní ochranný štít se dvěma pancéřovými deskami. Hlaveň kanonu byla svojí délkou úměrná délce ramen, měla úsťovou brzdu a těžký klínový vertikální závěr. Posádku kanonu tvořilo nejméně sedm mužů, k přesunu kanonu jich bylo potřeba mnohem více. Nejdůležitější předností zbraně byla její střela, která probíjela pancíř všech tanků nepřítele i na velkou vzdálenost a při trvalé rychlosti střelby 10 ran za minutu. V roce 1945 představoval 17liberní kanon standardní zbraň protitankových baterií Královského dělostřelectva, mnohé kanony získaly spojenecké síly. 17liberní kanon byl nakonec posledním konvenčním protitankovým  kanonem britské armády. Mnohé 17liberní kanony sloužily ve výzbroji britské armády až do 50. let. Ještě dnes je kanon ve výzbroji řady moderních armád. 17liberní kanon se vyráběl v řadě variant a typů.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      Design by Jakub M.      o tomto webu \ kontakt