Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
.
Sovětské plamenomety ROKS-2 a ROKS-3 \ druhasvetova.com

 

Sovětské plamenomety ROKS - 2 a ROKS - 3

 

Základní technické údaje: ROKS - 2

Hmotnost: 22,7 kg, objem nádrže hořlaviny: 9 l, dosah: 36 - 45 m, celková doba trvání šlehu: 6 - 8 sekund

Sovětský svaz vyvíjel plamenomety již dlouho před útokem nacistického Německa v červnu 1941. Vývoji se však přikládal poměrně malý význam. V roce 1941 měla Rudá armáda ve výzbroji přenosný plamenomet ROKS - 2 ( ROKS - 1 představoval pouze vývojový typ ). U tohoto plamenometu se úsilí jeho tvůrců soustředilo na to, aby jeho šlehovka svým zevnějškem připomínala ruční palnou zbraň. V bojích 1. světové války se totiž zjistilo, že vojáci nesoucí plamenomet se okamžitě stávají terčem všech zbraní nepřítele v blízkém okolí. Bylo tedy třeba dát zbrani klamný vzhled, aby obsluhy plamenometů měly větší šanci na přežití.

Sovětští konstruktéři se proto rozhodli plamenomet maskovat jako obvyklou pěchotní pušku. Hlavní nádrž s hořlavinou se tvářila jako obyčejný batoh na zádech vojáka. Pažba připevněná k hlavni plamenometu skutečně pocházela ze zavedené pušky Mosin 1891/30. Že zbraň není jen obyčejnou puškou, prozrazovalo několik nenápadných prvků. Např. malá tlaková nádoba pod nádrží a hadice spojující nádrž se šlehovkou. Zážehové ústrojí s válcem na zážehové náboje poněkud vyčnívalo nad ústí hlavně. Na bojišti však tyto detaily zanikly na pozadí bojových činností.

Po německé vpádu do země výrobní kapacity v západní části země padly do rukou rychle postupujícímu Wehrmachtu, nebo se urychleně stahovaly dál na východ. Těmito událostmi byla dotčena i výroba plamenometů. Ve snaze vyrábět co největší množství zbraní pro potřeby Rudé armády se původní konstrukce pro obnovení výroby plamenometu podstatně zjednodušila. Nový model, zbavený všech nezbytných prvků, nesl označení ROKS - 3 ( viz obrázek ). Nádrže plamenometu se již nemaskovaly jako batoh. Byly upevněny na rámu přenášeném na zádech. Plamenomet samotný měl nadále podobu pušky, byl však konstrukčně a výrobně mnohem jednodušší. Při výzkumech na poli plamenometů Sověti vyvinuli metody zahušťování hořlaviny, se kterou měl plamenomet podstatně vyšší účinek a dosah. Nová hořlavina se používala i v plamenometech ROKS - 2 a ROKS - 3. Nejvyšší dosah s novou hořlavinou byl 45,7 m, při praktickém bojovém použití, byl o něco kratší.

 

 

 
© 2008 - druhasvetova.com design by Jakub M.       TOPlist        výměna odkazů - o webu - kontakt