Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
Spustili jsme beta verzi nového vzhledu našich stránek: novy.druhasvetova.com
Generál Patton fackoval nemocné vojáky \ druhasvetova.com

 

Generál Patton fackoval nemocné vojáky

Budoucí slavný generál a postrach nacistů George Smith Patton ( 1885 – 1945 ) se narodil v Kalifornii ve středu 11. listopadu 1885 doslova se zbraní za pasem – v rodině s bohatou vojenskou historií. Dítě rostlo a ze všeho nejraději si hrálo s dřevěnými meči a atrapami pistolek, kterými zdolávalo tlupy fiktivních nepřátel. O dost horší to už bylo ve škole. Klučina trpěl dyslexií. Jenže co naplat, vojenský dril a prostředí rodiny působily na George už odmala. Byl na sebe vzhledem k věku nebývale tvrdý, odpovědný, cílevědomý a ctižádostivý.

Přes tento výrazný hendikep se dostal na prestižní vojenskou akademii ve West Pointu. Občas sice neudržel chování na uzdě, protože k typickým znakům dyslektiků patří i nesoustředěnost, ale krotil se čím dál víc a v předposledním ročníku  mu dokonce bylo svěřeno velení kadetů. Po škole nastoupil do armádního jezdectva. Šlo mu to tak dobře, že v roce 1912 na V. letních olympijských hrách ve Stockholmu reprezentoval Spojené státy v moderním pětiboji. V roce 1916 ho vysílali do Mexika na stoupu legendárního povstalce Pancho Villy. Akce ale skončila nezdarem. Bylo mu 29 let, když vypukla 1. světová válka. Nastoupil do ní roku 1917.

( Tříhvězdičkový generál George Smith Patton )

Při tomto konfliktu byl jmenován náčelníkem štábu generála Pershinga. Byl raněn, ale ne nijak vážně a získal za zásluhy vojenský řád. Taktika používaná za  1. světové války ho ale neuspokojovala.Stal se tak velkým zastáncem použití tanků. Co se dá vybojovat s málo krytou pěší armádou? Mezi válkami nelenil a vehementně prosazoval tuto svou myšlenku. Americká armáda by se rozhodně pro případ dalšího velkého konfliktu měla dokonale vyzbrojit obrněnými vozidly. Amerika ho poslechla – ale až na poslední chvíli. Popudem jí byl začátek 2. světové války.

USA rychle rozjely sériovou výrobu tanků, zatímco v Evropě Adolf Hitler porazil Polsko, Dánsko, Norsko, Belgii, Holandsko i Francii. USA tušily, že se válce zřejmě nevyhnou. A George Patton, dlouhou službou v různých armádních misích a na různých postech zocelený a zkušený, čekal na svoji velkou chvíli. Ta přišla poměrně záhy. Dostal velení 1. tankové brigády, později divize. V roce 1942 řídil pouštní výcvik a boj se svými tankovými jednotkami dovedl od prachmizerné úrovně téměř k dokonalosti. Podílel se na invazi do severoafrických přístavů, kde se k nim po krátkém váhání přidali francouzští vojáci až dosud věrni vládě ve Vichy. Patton se podílel na zničení vojsk Osy na africkém kontinentě. Po vítězném tažení se generálplukovník odebral na Sicílii. Ta byla brzy dobyta. Jenže, jak už to tak bývá, byl sice velmi schopný, ale měl také nesmírně prudkou povahu. Říkalo se mu krev a bláto a i když se asi myslí krev nepřátel, občas její spuštění bohužel způsobil i svým vojákům. Vysazen byl na simulanty – ty, kteří jsou v léčení, ale jemu se zdálo, že nevykazují známky nemoci. To se pak neovládal a zaútočil. Fackoval, kopal, nadával a to i pacientům s úplavicí nebo nervově zhrouceným vojákům. Několikrát za to dostal vážné pokárání. Jednou přišel málem konec jeho kariéry, když si jeho krutost vzala na paškál média. Za trest byl přeložen do Anglie.

( Mladý Patton vstoupil do 1. světové války, stejně jako většina Američanů v roce 1917 )

Na plánování invaze se podílel, ale svůj trest si odpykal tím, že se invaze přímo nezúčastnil, pouze mátl Němce. A jeho krutost se nakonec tisíckrát vyplatila. V podstatě pomohl k úspěchu vylodění v Normandii. Jeho neúčast na celé akci Němce přesvědčila, že se nic podstatného neděje a jedná se pouze o klamný manévr. V srpnu roku 1944 prolomil se svojí armádou linii u řeky Saar, neboť své tanky ovládal skutečně mistrovsky. Ze svých dvou zbraní s rukojetí ze slonoviny Colt.45 a Smith a Wesson.357 Magnum, neustále zastrčených za pasem, střílel bezchybně.

Dne 22. března 1945 překročil Rýn u města Oppenheim a svíral Němce do nůžek obklíčení. Další na řadě byly Bavorsko a Rakousko, než se konečně dopracoval do Čech a do Plzně, kde ho zastavila demarkační čára. Praha úpěla a volala o pomoc, generál váhal – nakonec učinil kontroverzní rozhodnutí, dodržet dohody se Sovětským svazem. Kdo ví, jak by se vyvíjel příběh dějin, kdyby vyrazil na Prahu, každopádně běh jeho života se chýlil ke konci. Slávy si nestačil užít. Přežil celý konflikt na nejhorších frontách a bojištích, aby ho 21. prosince 1945 ve věku 60 let zabily následky lehké autonehody, při které měl ovšem nesmírnou smůlu. Žádnému z jeho spolucestujících se nic moc nestalo, jen Patton si zlomil dva krční obratle a poranil míchu.

 
© 2008 - druhasvetova.com design by Jakub M.       TOPlist        archiv - o webu - kontakt
.