Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
Spustili jsme beta verzi nového vzhledu našich stránek: novy.druhasvetova.com
Těžký tank M26 Pershing \ druhasvetova.com

 

Těžký tank M26 Pershing

Základní technické údaje: Těžký tank M26

Posádka: 5, bojová hmotnost: 41,7 t, rozměry: délka s kanonem 8,79 m, délka korby 6,51 m, šířka 3,505 m, výška 2,77 m, pohonná jednotka: zážehový vidlicový 8válec Ford GAF o výkonu 500 k ( 373 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 48 km/h, dojezd na silnici 148 km, brodění 1,22 m, stoupání 60 %, svislá překážka 1,17 m, příkop 2,59 m, pancéřování: 12 – 102 mm, výzbroj: kanon ráže 90 mm + obvykle dva kulomety ráže 7,62 mm a jeden ráže 12,7 mm

Těžký tank se během 2. světové války nacházel na okraji zájmů Američanů. Potřebu těžkého tanku ve výzbroji si sice uvědomili brzy, ale zpočátku všechny své výrobní kapacity soustředili na výrobu středních tanků, především typů M3 a M4. Slibný projekt těžkého tanku M6 tak přišel zkrátka, ale nakonec se na jeho další vývoj uvolnily méně důležité vývojové kapacity. Požadavek na výrobu těžkého tanku znovu nabil na důležitosti s příchodem německých těžkých tanků Tiger a středních Pantherů.

První z nové generace amerických těžkých tanků byl typ prověřený testy a označený jako střední tank T20. Měl 76 mm kanon a používal obdobný systém zavěšení kol, jako střední tank M4. Dalším vývojem se dospělo k podvozku se zkrutnými tyčemi. Původní kanon později nahradil nový výkonnější kanon ráže 90 mm v přepracované věži. Výsledkem další řady testovacích vozidel byl těžký tank T26E3, který byl vybrán pro sériovou výrobu jako těžký tank M26. Dostal jméno General Persching. V době ukončení testů se již válka chýlila ke konci. Jen velmi málo vyrobených strojů mohlo zasáhnout do bojů 2. světové války. Počátkem roku 1945 dorazily do Evropy první tanky M26, z nich se do bojů zapojila jen hrstka strojů. Většina putovala do Tichomoří, kde však především demonstrovaly sílu americké armády, protože zde neměly odpovídající protivníky.

Tank M26 přispěl k vítěznému konci bojů 2. světové války jen málo. Jeho konstrukce však byla výsledkem dlouhodobého vývoje a předcházejících bojových zkušeností. V jeho případě Američané poprvé věnovali náležitou pozornost pancéřové ochraně ( tloušťka pancíře dosahovala šířky 12 – 102 mm) a palebné síle. Se svým 90 mm kanonem, původně protiletadlovou zbraní, se mohl M26 srovnávat s většinou soudobých tanků, mnohé z nich překonával. Pomocná výzbroj zahrnovala standardně jeden kulomet ráže 12,7 mm a dva kulomety ráže 7,62 mm. M26 měl několik nedostatků. Jeho věž se hodnotila jako snadno zranitelná, na zachování přídového kulometu se pohlíželo jako na anachronismus  ( pozdější provedení ho již neměla). Význam tanku M26 tkví v tom, že představoval úplný počátek nové generace amerických tanků. Po roce 1945 procházel M26 dalším vývojem. Jeho výsledky byly tanky M47 a M48 Patton, který se ještě v nedávné době používal v americké armádě a dalších armádách po celém světě. Tank M26 se široce uplatnil během války v Koreji. Po dlouhou dobu byl jedním z hlavních typů tankových jednotek americké armády v Evropě po vytvoření paktu NATO. M26 se s pokračujícím vývojem stal po válce rovněž základem pro stavbu řady speciálních variant a účelových vozidel.

 
© 2008 - druhasvetova.com design by Jakub M.       TOPlist        archiv - o webu - kontakt
.