Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
Spustili jsme beta verzi nového vzhledu našich stránek: novy.druhasvetova.com
Střední tank M3 \ druhasvetova.com

 

Střední tank M3 Grant/Lee

 

Základní technické údaje: Střední tank M3A2

Posádka: 6, hmotnost: 27,2 t, rozměry: délka 5,64 m, šířka 2,72 m, výška 3,12 m, pohonná jednotka: zážehový hvězdicový motor Continental R – 975 – EC2 o výkonu 340 k ( 253 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 42 km/h, dojezd na silnici 193 km, brodění 1,02 m, stoupání 60 %, svislá překážka 0,61 m, příkop 1,91 m, pancéřování: 12 – 50 mm, výzbroj: kanon ráže 37 mm instalovaný ve věži, 75 mm kanon v pravém předním rohu korby + čtyři lehké kulomety ráže 7,62 mm

Při vpádu německých vojsk v květnu 1940 do Francie došlo k několika tankovým bitvám. Boje sledovaly různé zpravodajské služby americké armády. Na základě jejich informací dospěli Američané k závěru, že nová generace středních tanků, musí být vyzbrojena kanonem ráže alespoň 75 mm. Již postavené prototypy nově vyvíjených amerických tanků však byly vyzbrojeny kanonem ráže 37 mm, který byl ve světle posledních poznatků málo účinný. Reakce Američanů byla rychlá a poněkud nepřiměřená. U postavených strojů nechali zabudovat místo kanonu ráže 37 mm, dělo ráže 75 mm. Věž nového středního tanku ( střední tank M2 se nikdy nedostal do výzbroje ) však nebyla schopna pojmout výkonnější zbraň, která se proto následně přesunula do korby. Přepracované vozidlo si ponechalo věž vyzbrojenou kanonem ráže 37 mm, zatímco hlavní výzbroj v podobě 75 mm kanonu byla instalována ve střílně v pravé přední části korby.

Kanon samotný vznikl úpravou slavné „pětasedmdesátky“, tedy francouzského polního kanonu. Pro novou podobu tohoto kanonu, bylo v USA vyrobeno i nové střelivo, které povýšilo zbraň na účinný protitankový prostředek. Pomocnou výzbroj představovaly čtyři kulomety Browning ráže 7,62 mm ( jeden ve velitelské kupoli nad kanonem ráže 37 mm, další montovaný souose s věžovým dělem + další dva v korbě ). Nový tank dostal označení střední tank M3. S jeho výrobou se začalo v závodě, kde měly původně vznikat tanky M2. V době zahájení výroby tanků pro americkou armádu dorazili do USA zástupci Velké Británie. Cílem jejich obchodní návštěvy bylo zajištění dodávek tanků, které by nahradily stroje ztracené v bojích ve Francii. Tank M3 byl jedním z jejich favoritů. Britové však požadovali provedení několika změn, jako například úpravu zadní stěny věže, v níž se měl vytvořit prostor pro radiostanici, nebo odstranění velitelské kupole.

Na základě těchto a dalších požadavků se vyráběly tanky určené výhradně pro britskou armádu. Odebrané stroje Britové označovali jako tanky General Grant I ( nebo jednoduše Grant I ). První Granty vyslali Britové do boje v květnu 1942 u Gazaly, kde vozidla svým nečekaným příjezdem připravila nemilé „překvapení“ jednotkám německého Afrikakorpsu. V bojích se dobře osvědčila jejich výkonná výzbroj a účinné pancéřování, jehož tloušťka se pohybovala v rozmezí 12 – 50 mm. Ke Grantům v britských službách se později připojily tanky M3 standardního provedení, kterým dali Britové označení General Lee I. Dalšími změnami vznikla verze M3A1 ( Lee II ) se svařovanou korbou, dále M3A3 ( Lee IV ) se zesíleným pancéřováním a dvěma vznětovými motory General Motors 6 – 71 o celkovém výkonu 375 k ( 280 kW ), dále M3A4 ( Lee V ) s víceřadým motorem Chrysler A – 57 o výkonu 370 k ( 276 kW ), a konečně verze M3A5, vycházející z M3A3, ale s nýtovanou korbou. Poměrně velký počet vozidel odebrala na základě Smlouvy o půjčce a pronájmu Rudá armáda.

M3 se osvědčil jako spolehlivý a odolný tank. Jeho hlavní kanon ráže 75 mm, lafetovaný ve střílně v korbě s omezeným rozsahem odměru, byl ovšem zdrojem taktických obtíží. Poskytoval však obrněnci palebnou sílu, kterou v té době spojenečtí tankisté potřebovali. Silueta stroje byla značně vysoká, ale když uvážíme okolnosti vzniku a náběhu jeho sériové výroby, kdy na mnohé otázky spojené s výrobou tanků ještě neexistovaly odpovědi, lze střední tank M3 hodnotit jako zdařilý. Prvky zavěšení kol a poháněcí soustava se později staly součástí jiných konstrukcí, u kterých rovněž odvedly dobré služby. Pravděpodobně největší přínos vozidel M3 spočívá v tom, že ukázal skryté možnosti amerického průmyslu, který tento tank dokázal od základů vyvinout během velmi krátké doby. Se zaváděním středních tanků M4 Sherman do výzbroje se vozidla M3 stahovala z výzbroje bojových jednotek a následně se upravovala pro plnění řady jiných úkolů, například obrněných vyprošťovacích strojů. Na Dálném východě se však střední tanky M3 používaly v bojích proti Japoncům až do roku 1945.

 
© 2008 - druhasvetova.com design by Jakub M.       TOPlist        archiv - o webu - kontakt
.