Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
Spustili jsme beta verzi nového vzhledu našich stránek: novy.druhasvetova.com
Lehký tank M3 \ druhasvetova.com

 

Lehký tank M3

Základní technické údaje: Lehký tank M3A1

Posádka: 4, hmotnost: 12,9 t, rozměry: délka 4,54 m, šířka 2,24 m, výška 2,30 m, pohonná jednotka: zážehový hvězdicový 7válec Continental W – 970 – 9A o výkonu 250 k ( 186,5 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 58 km/h, největší dojezd na silnici 112,6 km, brodění 0,91 m, stoupání 60 %, svislá překážka 0,61 m, příkop 1,83 m, pancéřování: 15 – 43 mm, výzbroj: kanon ráže 37 mm, dva lehké kulomety ráže 7,62 mm a jeden těžký kulomet ráže 12,7 mm

Počátky vývoje amerických lehkých tanků lze vysledovat až do 20. let. Tehdy vniklo několik typů tanků určených k plnění úkolů podpůrných palebných prostředků pěchoty. Počátkem 30. let tento vývoj vyústil v lehký tank M2, který byl základem řady dalších konstrukcí, nesoucí společné označení M2. Na svoji dobu to byly dobře vyzbrojené stroje s 37 mm kanonem, ale v roce 1940 měl typ nejlepší část svého technického života za sebou a sloužil jen jako výcvikové vozidlo. Vrcholem řady tanků M2 byl typ M2A4.

Americká armáda pozorně sledovala boje v Evropě na počátku 40. let a dospěla k závěru, že lehké tanky musí mít silnější pancéřování. Z toho plynulo použití přiměřeně dimenzovaného podvozku, který by si poradil s vyšší hmotností stroje. Tak vznikl lehký tank M3, jehož konstrukce v mnoha ohledech čerpala z typu M2A4. Výroba tanku M3A1 se naplno rozběhla v roce 1941 a svého vrcholu dosáhla po vstupu Spojených států do války. Raná provedení měla korby i věže nýtované. Postupně se prosadily odlévané věže, nakonec se litím vyráběly i korby. V konstrukci se během výroby uskutečnily ještě mnohé další změny. Celkem se vyrobilo 5 811 lehkých tanků  M3. Základní výzbroj tanku představoval 37 mm kanon se spřaženým 7,62 mm kulometem a dalšími čtyřmi kulomety ráže 7,62 mm ( jeden na střeše věže jako protiletadlový, další ve střílně v horní části přídě korby, další dva lafetované v korbě obsluhoval řidič ). Tloušťka pancíře se pohybovala od 15 mm do 43 mm.

Lehký tank M3 se používal všude, kde zasahovala americká armáda. Bylo to spolehlivé a u svých posádek oblíbené vozidlo. Velké počty tanků M3 dostaly další spojenecké armády. Největším odběratelem byla Velká Británie, kde tanky obdržely označení Stuart. Podle názorů Britů byl Stuart na lehký tank příliš velký, ale posádky oceňovaly jeho pohyblivost a spolehlivost. Britové se neradi smiřovali s tím, že různé verze tanku používaly dva odlišné motory. Běžnou pohonnou jednotkou byl hvězdicový 7válec Continental ( Stuart I ), ale k uspokojení vysoké poptávky se do tanků jeden čas montoval vznětový motor Guiberson T – 1020 ( Stuart II ). Tato skutečnost někdy způsobovala potíže s týlovým zabezpečením, ale nakonec se s touto zvláštností Britové smířili. Hlavními variantami byly M3A1 ( Stuart III a Stuart IV se zážehovým a vznětovým motorem M3A3 ). Stuart V s větším prostorem pro řidiče, silnějším pancířem a bez kulometné střílny v přídi.

Po celou dobu výroby se tank vybavoval 37 mm kanonem. V roce 1944 byla jeho bojová hodnota již velmi malá a tak se u mnohých tanků M3 Stuart ve službách průzkumných jednotek demontovala věž. Tím se usnadnilo maskování strojů. Místo kanonu měla vozidla další kulomety. Mnohé bezvěžové M3 sloužily jako vozidla velitelů obrněných jednotek. Na bázi M3 vznikla ještě další účelová vozidla. M3 se široce uplatnil například při testech odminovacích zařízení nebo plamenometů. Některá vozidla se stala základem samohybných dělostřeleckých zbraní, z nichž však žádná nebyla přijata do výzbroje. Na bázi podvozku M3 vznikla i protiletadlová samohybná zbraň.

Prvním bojovým vystoupením tanků M3 Stuart na straně Spojenců bylo tažení v severní Africe. V rámci Smlouvy o půjčce a pronájmu byly mnohé dodány do Sovětského svazu. Z tanku M3 vycházel lehký tank M5 poháněný dvěma motory Cadillac. Z vnějšku se odlišoval vystupující zadní kapotou, která ukrývala dva motory. V britských službách dostal tank M5 označení Stuart VI. Stejné označení se používalo pro M5A1 s modernizovanou věží a prodlouženou zadní partií, ve které byl prostor pro radiostanici ( stejně jako u M3A3 ).

 
© 2008 - druhasvetova.com design by Jakub M.       TOPlist        archiv - o webu - kontakt
.