Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
Spustili jsme beta verzi nového vzhledu našich stránek: novy.druhasvetova.com
Váleční dobrovolníci - Švédsko \ druhasvetova.com

 

Švédsko

Švédi

Tradiční status Švédska nebránil jeho dobrovolníkům v účasti na ozbrojených konfliktech, hlavně však v sousedních státech. V roce 1918 pomáhala jedna švédská brigáda ve Finsku, které po rozpadu ruského imperiálního státu bojovalo za svou samostatnost. V letech 1918 – 1919 pomáhali dobrovolníci Estonsku proti stejnému nepříteli. Jejich účast vyjadřovala nordickou solidaritu a pomoc proti expanzi ruské komunistické revoluce. Stejným motivem byla vedena účast dobrovolníků ve španělské občanské válce na straně generála Franca. Ohrožení Finska se opakovalo v Zimní válce v letech 1939 – 1940 postupem Rudé armády. Tehdy generál Ernst Linder, veterán z předešlé finsko – sovětské války, znovu velel brigádě s počtem 8 000 mužů. Švédská pomoc byla rozšířena v únoru 1940 o letecký svaz s devíti bombardéry a dvanácti stíhačkami. Zvýšit účast na 20 000 mužů však švédský parlament odmítl. Celkem se této války zúčastnilo asi 2 000 Švédů.

( Heinrich Himmler na inspekci u 5. tankové divize SS Wiking rozmlouvá s jejími švédskými příslušníky )

Německo – sovětskou válku v roce 1941 považoval švédský parlament za příliš velký a nebezpečný konflikt a snažil se zachovat neutralitu. Porušil ji však sám svým rozhodnutím povolit železniční transport pro 163. německou pěší divizi z Osla v Norsku na finské území. Účast švédských dobrovolníků byla odmítnuta, ale byla nabídnuta pomoc švédských instruktorů pro německou armádu. Německá strana chtěla případně spojit instruktory se švédskými dobrovolníky, a když to bylo odmítnuto, zůstalo tentokrát Švédsko bez přímé účasti a švédští dobrovolníci mohli vstoupit pouze do finské armády. Neústupnost ze strany Švédska vyvolala v Berlíně podrážděné reakce a Reichsführer – SS Heinrich Himmler navrhoval jeho rozdělení, část připojit k Finsku a zbytkem rozšířit velkoněmeckou říši.

Pro uskutečnění takové hrozby by však Německo muselo mít v zemi silnou politickou stranu. Počet členů všech radikálních organizací s národně socialistickým programem představoval ve Švédsku pouze 13 000 osob. K tomu přispěl také malý počet dobrovolníků, kteří se již ve stranických sekretariátech přihlásili. Odhadovaný počet švédských dobrovolníků ve Waffen – SS se pohyboval od 40 do 600 mužů. Potvrzené číslo je 130 dobrovolníků, kteří válku přežili a vrátili se do své země. Na rozdíl od ostatních zemí byli ušetřeni pronásledování a soudních procesů a mohli se zařadit do poválečného občanského života.

 
© 2008 - druhasvetova.com design by Jakub M.       TOPlist        archiv - o webu - kontakt
.