Henry Crerar se narodil roku 1888 v Hamiltonu v Ontariu. V červenci 1940 vyslala kanadská vláda Crerara jako náčelníka generálního štábu do Londýna, aby tam naplánoval výcvikové programy pro kanadské jednotky. Crerar pracoval sedm dní v týdnu, aby program vytvořil, ale v listopadu 1941 na svou funkci rezignoval a ujal se nižší velitelské funkce, aby se tak mohl zúčastnit akcí v poli. Vedl I. kanadský armádní sbor na Sicílii, kde se jeho jednotky vyznamenaly v oblasti Katánie.

V roce 1943 byl znovu povolán do Velké Británie, aby se ujal velení 1. kanadské armády. Čelní jednotky kanadské 3. divize přistály během dne D poblíž ústí řeky Orne. Po úporných bojích se v srpnu 1944 1. kanadské armádě podařilo dosáhnout města Falaise a krátce nato se podílela na obklíčení německých jednotek ve Falaiském kotli. Později kanadské jednotky zaútočily v průlivu La Manche na přístavy Le Havre, Boulogne, Calais a v ústí řeky Šeldy. Crerar se rozhodl dobývat jednu po druhé a 1. října dosáhl cíle a shromáždil na 72 000 zajatců.

Poté, co jeho jednotky vyčistily řeku Šeldu a přístav Antverpy, přesunuly se do postavení k útoku jihovýchodně od Nijmegenu. Dne 27. února 1945 vzala jeho armáda útokem Uden a probila se posledním a nejslabším článkem Západního valu. Crerar poté podléhal velení Bernarda L. Montgomeryho. Ten mu poskytoval značnou volnost v rozhodování, protože mu důvěřoval a zřejmě se chtěl zavděčit rovněž kanadské vládě. Generálporučík Henry Crerar zemřel v kanadské Ottawě v dubnu 1965.