Darlan se narodil roku 1881 v Néracu ve Francii. Velkou část svého života věnoval výstavbě francouzského válečného loďstva. Když ale v roce 1940 nadešla rozhodující chvíle a on měl možnost opřít se s touto složkou ozbrojených sil o francouzské kolonie a přejít do boje proti nepřátelům Francie, hanebně zklamal. První a poslední francouzský admirál loďstva vstoupil do potupných služeb okupační mocnosti, kdy přijal funkci v Pétainově kolaborantské vládě ve Vichy, kde byl v letech 1941 – 1942 předsedou vlády a zároveň jejím ministrem zahraničí.

Potom si však Němci, kteří mu nedůvěřovali, vynutili jeho odchod z vlády. Stal se vrchním velitelem ozbrojených sil podléhajících Vichy. Byl pokládán za Pétainova náměstka a jeho případného nástupce. Darlanovo chování a jednání v letech 1940 – 1942 však způsobilo, že se stal podezřelým jak pro německé okupanty Francie, tak pro západní Spojence. Všichni byli čím dál víc přesvědčeni, že Darlan je stále silněji poháněn svými osobními a mocenskými zájmy a nikoli zájmy Francie.

Když se pak náhodou přihodilo, že byl v Alžíru z osobních důvodů právě ve chvíli, kdy tam 8. listopadu 1942 nastala spojenecká invaze, dal se představiteli hnutí odporu přesvědčit, aby vydal rozkaz francouzským vojskům loajálním k Vichy zastavit odpor. Nechal si to však od Američanů zaplatit a to i přes rozhodný nesouhlas de Gaulla a jeho hnutí. Následně byl jimi uznán hlavou francouzské správy v Africe. Je jistě nesporné, že Darlanův krok přispěl k pozitivnímu a rychlému výsledku operace Torch, ale nechutné okolnosti za jakých bylo cíle této akce dosaženo, kazily do značné míry jeho význam. Vláda ve Vichy jeho jednání pochopitelně odsoudila a vyloučila jej ze svého středu, zatímco Němci situace využili k ukončení existence svobodné zóny ve Francii, kterou v rámci akce Anton vojensky obsadili.

Odpoledne na Štědrý den 1942 přišel na Darlanovo velitelství v Alžíru dvacetiletý francouzský monarchista Fernand Bonnier de La Chapelle a dvěma výstřely admirála smrtelně zranil. Přestože La Chapelle patřil do odbojové skupiny gaulisty Henriho d´Astiera, usuzovalo se, že jednal samostatně. Nicméně existují dohady, zda jeho ruku nevedla britská tajná služba. Zjistit pravdu se nikdy nepodařilo, protože La Chapelle byl po krátkém a zmateném procesu rychle odsouzen a již od dva dny později, tedy 26. 12. 1942 popraven zastřelením.