Základní technické údaje: Třída Black Swan

Výtlak: standardní 1 300 t, rozměry: délka 91,3 m, šířka 11,43 m, ponor 2,59 m, pohon: dvě sady parních turbín o výkonu 2 685 kW ( 3 600 shp ), dva hřídele, rychlost: 19,5 uzlu, dosah: 14 825 km při rychlosti 12 uzlů, výzbroj: tři zdvojená univerzální 101,6 mm děla, jedno čtyřhlavňové dvouliberní protiletadlové dělo a šest zdvojených 20 mm protiletadlových děl, hlubinné pumy, posádka: 180 důstojníků a mužů

Výkonné malé lodě třídy Black Swan ( postaveno 13 jednotek ) měly málo co společného s ostatními šalupami Royal Navy, později většinou nahlíženými jako oceánské minolovky nebo hlídkové lodě. První jednotky byly sice vybaveny minolovným zařízením, ačkoli není jasné, za jakých okolností by tak drahé a potřebné lodě měly ztrácet čas hledáním min a toto vybavení  ubíralo prostor a nosnost potřebnější protiponorkové výzbroji. Teprve třída Modified Black Swan ( postaveno 24 jednotek ) se ho s konečnou platností zbavila a tyto lodě se staly mimořádně úspěšnými lovci ponorek.

Původ třídy Black Swan lze vystopovat v HMS Enchantress, spuštěné na vodu v roce 1934. Přestože měla minolovné zařízení, její dělová výzbroj byla srovnatelná s oceánským torpédoborcem. Třetí loď této třídy HMS Bittern, dokončená v roce 1938, se lišila třemi novými dělovými věžemi s velkým náměrem a prototypovým stabilizačním systémem. Toto uspořádání vypadalo tolik slibně, že tři lodě následující třídy Egret byly dokončeny se čtyřmi takovými věžemi, což ale už bylo příliš. Třída Black Swan vypadala velmi podobně, ale lodě byly poněkud větší a měly potřebné čtyřhlavňové dvouliberní dělo na pozici Y. To bylo později sejmuto pro lepší uspořádání výzbroje na zádi, když byla protiletadlová obrana posílena stále dostupnými 20 mm a 40 mm kanony.

Na první pohled upoutá u třídy Black Swan mohutná nástavba, zřejmě v důsledku snahy omezit kolébání a poskytnout stabilní základnu protiletadlovým dělům. Kupodivu si však proti letadlům nevedly nijak dobře a z pěti ztracených lodí byly čtyři potopeny leteckými pumami. Příčinou byla asi skutečnost, že na rozdíl od podobně vyzbrojených Huntů byly pomalé a méně obratné. Proto se málo používaly ve Středomoří a získávaly ostruhy spíše na oceánu. Pozdější jednotky mohly nést přes 100 hlubinných pum a vrhač Hedgehog, rozdělený do dvou sekcí po stranách věže B. Většina jich byla v roce 1945 odeslána na Dálný východ. Nejznámějšími loděmi této třídy byly Walkerovy HMS Starling a HMS Amethyst z incidentu na řece Jang – C v roce 1948.