Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
.

 

Viktors Arajs 13. 1. 1910 – 13. 1. 1988

Viktors Arajs se narodil v roce 1910 v lotyšském městě Baldone. V roce 1934 se bývalý předseda vlády, K. Ulmanis po nekrvavém puči prohlásil prezidentem a pod jeho vedením Lotyšsko vzkvétalo. Jedním z jeho nadšených obdivovatelů byl i tehdy 24letý Viktors Arajs, který chtěl podpořit režim. Proto zanechal studia práv a vstoupil do řad lotyšské policie. Okupace Litvy Sovětským svazem v roce 1940 znamenala pro lidi, jako byl Arajs katastrofu. Sovětští okupanti nastolili hrůzovládu. Více než 30 000 Lotyšů bylo deportováno do pracovních táborů. Mnozí další skončili před popravčími četami. Po německém útoku 22. června 1941, se rychle postupující Němci přehnali přes bývalá polská východní území a Litvu do Lotyšska, kde je místní vítali jako své osvoboditele. Krátce nato vyšla v nacistickém deníku Tevija zpráva, že židé jsou zodpovědní za všechny hrůzy sovětské okupace.

Tuto zprávu si přečetl i důstojník lotyšské policie Viktors Arajs. Jeho spolužák ze školy se stal tlumočníkem doktora Stahleckera, velitele Einsatzgruppe A v Lotyšsku a Arajs vycítil příležitost ke kariérnímu postupu. Arajs byl nesmírně ctižádostivý muž, který se vždy snažil začlenit do mocenských struktur. Napovídá tomu touha stát se členem speciální policejní jednotky v Rize i členství v prestižním studentském spolku. Pro jeho další život však byly rozhodující červencové dny roku 1941, kdy si osudově zadal s nacisty. Stahleckerovi pochopitelně neušla Arajsova ochota ke spolupráci a požádal ho o sestavení speciální policejní skupiny, která by jeho mužům pomáhala s vyhledáváním židů.

Vzniklá jednotka, která se zformovala po náborovém  letáku, jež vyšel v novinách, nesla dokonce Arajsovo jméno – Kommando Arajs. O přijetí do jeho řad, požádalo na 100 mužů. Mezi nimi i známý lotyšský pilot Herberts Cukurs, který se stal záhy Arajsovou pravou rukou. Kommando začalo brzy řádit v centru Rigy a podněcovalo protižidovské pogromy, během kterých byly vypleněny téměř všechny židovské synagogy. Například 4. října 1941 zamkli vchod do Velké synagogy, kterou následně zapálili. Ještě předtím byli dovnitř nahnáni místní židé a uprchlíci, dohromady na 300 osob. Této akce se osobně zúčastnil jak Arajs tak i Cukurs. Brzy poté bylo v Rize zřízeno ghetto. Sem 30. listopadu ve 4 ráno vpadli stovky opilých příslušníků Kommanda Arajs. Pod záminkou práce vyvlekli židy na ulici a seřadili je do kolon. Již během tohoto „seřazování“ zahynuly stovky židů. Řádění přestalo kolem 13. hodiny. Němci a jejich lotyšští přisluhovači vyvedli z ghetta 12 000 lidí do Rumbyly, místa vzdáleného asi 10 kilometrů od ghetta. Byli předáni generálporučíkovi Friedrichu Jackelnovi. Kommando Arajs od něj dostalo úkol dovést židy na místo popravy. V té době mělo Kommando něco přes 1 000 mužů. V jeho řadách byli studenti, dělníci, policisté a dokonce jeden účetní. Většině z nich nebylo ještě ani 30 let a svojí motivaci zdůvodňovali antisovětským a antisemitským postojem. Většinu ale přivedla touha po rychlém zbohatnutí.

Po další razii v ghettu bylo následně postříleno dalších zhruba 12 000 židů a druhý den dokonce ještě víc. Podle očitého svědka, který masakr přežil, klečící ženy úpěnlivě prosily Arajse o milost, ale dostalo se jim od něj pouze odpovědi: „Dnes musí téct židovská krev!“ Jednalo se o druhý největší masakr židů za 2. světové války, který později dostal jméno Krvavá neděle. V průběhu dvou dnů skončilo v jámách více než 24 000 lidí. Všechny tyto židy měla na svědomí skupinka 12 německých střelců, kterým by se to ale nikdy nepodařilo, nebýt mužů z Kommanda Arajs. Ti se starali o ostrahu a plynulý přísun obětí na popraviště. Vzhledem k tomu, že během jediného roku klesl počet lotyšských židů z 90 000 jen na několik tisíc a vzhledem k sílícímu partyzánskému hnutí, muselo se Kommando Arajs přeorientovat na protipartyzánský boj. To byl eufemismu pro represivní operace. Kommando bylo převeleno do Běloruska s jasným posláním. Kdekoli došlo k útoku na německé vojáky, okamžitě se objevili Arajsovi muži, kteří následně vyvraždili a vypálili nejbližší vesnici.

Někteří muži poté vstoupili do lotyšské legie SS a poté pod Arajsovým velením vytvořili jádro jedné ze dvou lotyšských divizí SS. Válečná štěstěna se však pomalu začala k Německu a státům Osy obracet zády. Dne 13. října 1944 se Sovětům podařilo vytlačit Němce z Rigy. Lotyšská legie spolu s Kommandem Arajs pak odolávaly tlaku Rudé armády na severu Lotyšska více než půl roku. Legie kapitulovala až 9. května 1945. Po skončení 2. světové války se začalo zúčtovat se zrádci a kolaboranty nacistického režimu i v pobaltských státech. Rozeběhlo se pátrání i po Cukursovi a Viktorsi Arajsovi, ale po těch jako by se slehla zem. Arajsovi se mezitím podařilo proklouznout do Kodaně. Spálil své doklady a vzdal se Spojencům jako obyčejný voják. V zajateckém táboře ho však poznali jeho krajané a proto následně putoval do tábora pro bývalé příslušníky SS v Německu. Spojenci na něj vydali zatykač, ale jemu se podařilo uprchnout. Okamžitě se rozeběhlo pátrání a současně se začaly šířit fámy. Podle jedné prý uprchl do jižní Ameriky a podle další se nechal naverbovat britskou zpravodajskou službou. Arajs však ve skutečnosti využil tehdejšího chaosu a jednoduše se ztratil mezi běženci.

Cukursovi se mezi tím podařilo v roce 1946 uniknout do Brazílie. Usadil se v Sao Paulu, kde pořádal vyhlídkové lety a lodní výlety pro turisty. V poklidu tu žil až do roku 1965. Tehdy si u něj jeden turista objednal vyhlídkový let. Cukurs vůbec netušil, že jde o agenta izraelského Mossadu. Ten ho vylákal pod záminkou výhodného obchodu do Monte Videa, kde byl Cukurs dalšími agenty zastřelen. O 10 let později se znovu rozeběhlo pátrání po Viktorsu Arajsovi. V roce 1975 obdržela německá policie informaci, že ho zabilo sovětské komando. Vyšetřováním se ale zjistilo, že Arajs si ve skutečnosti dobře žije ve Frankfurtu nad Mohanem. Krátce nato ho vyšetřovatelé bez problémů zadrželi. Žil pod zkomoleninou svého jména a dívčího jména své manželky a celých 20 let pracoval jako tiskař. Arajs byl postaven před soud. Od počátku odmítal vypovídat s odvoláním na svůj špatný zdravotní stav. Po 4,5letém procesu, byl nakonec uznán vinným ze spoluúčasti na vraždě minimálně  13 000 židů. Byl odsouzen k trestu doživotního žaláře, který si měl odpykat ve vězení v Kasselu. Ze svého trestu si ale odseděl pouhých 9 let, protože ve věku 78 let zemřel na srdeční selhání. Tím se případ nejznámějšího lotyšského kolaboranta uzavřel.

 
© 2008 - druhasvetova.com design by Jakub M.       TOPlist        výměna odkazů - o webu - kontakt