Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
Spustili jsme beta verzi nového vzhledu našich stránek: novy.druhasvetova.com

 

Vidkun Quisling 18. 7. 1887 – 24. 10. 1945

Vidkun Quisling.jpeg

Synek protestantského pastora byl odmalička intelektuál. Narodil se v roce 1887 jako Vidkun Abraham Lauritz Jonsson Quisling ve Fyresdalu. Bystrý chlapec podnikavého intelektu s geniální pamětí ale byl po celý život samotář. Veškeré dění rád pozoroval z povzdálí. Stal se z něj snílek uzavřený ve vlastním světě. Když v dospívání uvažoval, kterým směrem se dál vydat, zda následovat otce v pastorském úřadě, nebo bojovat v armádě, zvolil druhou možnost. Zapálený patriot se chtěl bít za svojí zemi. Po absolvování vysoké školy, kde pokořil nejlepší studentské výsledky celého století, zamířil poté do řad Generálního štábu. Na konci 1. světové války se ještě stihl zapojit do bojů v Rusku. Zde se seznámil se svou budoucí manželkou Marií, která ho přivedla k obdivu bolševického režimu. Tím se však stal pro armádu trnem v oku a musel tak Generální štáb opustit.

Když se ke Quislingovi otočila armáda zády, rozhodl se pro politickou kariéru. Ale ani tady neměl začátky snadné. Odmítla ho Dělnická strana, Komunistická strana Norska i socialisté. Stal se však poměrně schopným diplomatem, mimo jiné i ve službách Společnosti národů a tak dostal konečně šanci. Jako ministr obrany demokratické vlády ale naprosto selhal. Quislingovo zklamání nakonec vyústilo v otočení názorů o 180 stupňů. Komunistické cítění zmizelo v nenávratnu, místo něj nastoupil obdiv k Adolfu Hitlerovi a fašistické ideologii. V roce 1933 dokonce založil fašistickou stranu Národní sjednocení.

Byl to právě Vidkun Quisling, kdo v roce 1940 otevřel dveře německé okupaci. Vyhlásil puč a sám se dosadil na post premiéra. Nejdříve měl Hitlerovu podporu, během necelého týdne o ni ale kvůli své neschopnosti přišel. Adolf Hitler nechal norskou vládou reorganizovat. Quisling si v ní přesto udržel post ministerského předsedy až do samotného konce 2. světové války. Pravděpodobně byl jediným politikem, který byl pro svou zradu vyšetřován psychiatry. Jeho přesvědčení o vlastní pravdě bylo nepochopitelné a dodnes vyráží celému světu dech. Jeho jméno se stalo synonymem pro zrádce. Za svou velezradu ale nakonec zaplatil smrtí. Dne 24. října 1945 byl vlastizrádce a kolaborant popraven na hradbách pevnosti Akershus v jihovýchodní části Norska.

 
© 2008 - druhasvetova.com design by Jakub M.       TOPlist        archiv - o webu - kontakt
.