Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
Spustili jsme beta verzi nového vzhledu našich stránek: novy.druhasvetova.com

 

Sovětské námořnictvo během Zimní války

Organizace námořnictva

Dělnicko – rolnické rudé flotile ( RKKF ) velel admirál M. P. Frinovskij, lidovým komisařem námořnictva byl tehdy 44letý admirál Nikolaj G. Kuzněcov. Námořnictvo se dělilo takto:

Námořní síly se čtyřmi flotilami ( ekvivalent armády ):  Černomořská flotila, Severní flotila ( Severní ledový oceán ), Pacifická flotila a Baltská flotila Rudého praporu ( včetně Ladožské jezerní flotily ) a čtyřmi samostatnými flotilami: Amurská říční flotila, Kaspická flotila, Oněžská rezervní flotila a Volžská říční flotila.

Námořní letectvo ( VVS – RKKF ) vytvořené 1. května 1935 a v roce 1939 podléhající velení kontraadmirála S. F. Žavoronkova. Perutě VVS – RKKF byly přiděleny ke všem čtyřem flotilám.

Baltská flotila Rudého praporu s velitelstvím v Kronštadtu a vrchním velitelem kontraadmirálem V. F. Tributsem byla organizována následovně: bitevní eskadra, 1. – 3. ponorková brigáda, brigáda motorových torpédových člunů, námořní síly pobřežní obrany, Ladožská jezerní flotila, pobřežní obrana, obranné síly námořních základen ( Kronštadt, Lipava a Tallinn – Paldiski ), divize dělových člunů, námořní letectvo Baltské flotily, odřad cvičných lodí.

ru03.jpg

( Součástí Severní flotily byla i bitevní loď Marat, která se o několik let později stane obětí nejúspěšnějšího bombardovacího letce Hanse Ulricha Rudela )

Jednotky Severní flotily s velitelstvím v Poljarnyji a vrchním velitelem kontraadmirálem V. P. Drozdem se skládaly z ( jmenovány pouze lodě, které se zúčastnily Zimní války ) : bitevní loď Okťabrskaja revoľucija a bitevní loď Marat, křižník: Kirov, vůdčí lodi flotily: Leningrad a Minsk, torpédoborce: celkem pět třídy Gněvnyj, šest třídy Opytnyj a třída Novik, fregaty: třída Uragan, ponorky: dvacet devět ponorek třídy D, minonosky: třída L, třída M, třída P, třída S, třída Š, dělové čluny: Krasnoje znamja, Moskva, Lahta, torpédové čluny: G – 5 a Š – 4, námořní letectvo: 470 letounů ( Baltská flotila ) a 150 letounů ( Severní flotila ) včetně zastaralých těžkých torpédových létajících člunů Tupolev TB – 1, průzkumných létajících člunů Berjev MBR – 2, průzkumných a bombardovacích létajících člunů dalekého doletu Tupolev MDR – 2 a průzkumných palubních plovákových letounů Berjev KOR – 1.

Úkolem Baltské flotily Rudého praporu, nejmohutnější síly v Baltském moři, bylo podporovat útok sovětské 7. armády na Karelské šíji, obsadit finské ostrovy v Baltském moři, přetnout veškeré námořní spoje z Finska i do něj a podporovat pohyb pozemních vojsk. Severní flotila měla za úkol zajistit pobřeží u Murmanska a podporovat útok námořního výsadku sovětské 14. armády na Petsamo, zatímco úkolem nevelké Ladožské jezerní flotily bylo přepravovat jednotky pozemního vojska přes jezero. Zimní válka nebyla principiálně námořní válkou a proto v ní sovětské námořnictvo, podobně jako to finské, nehrálo hlavní roli. Obdobně jako ostatní části Rudé armády, i nejvyšší velitelství námořnictva utrpělo ztráty klíčových důstojníků v době Stalinových čistek v letech 1937 – 1940.

 
© 2008 - druhasvetova.com design by Jakub M.       TOPlist        archiv - o webu - kontakt
.