Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
.
7. SS – Freiwilligen Gebirgs Division Prinz Eugen \ druhasvetova.com

 

7. SS – Freiwilligen Gebirgs Division Prinz Eugen

7. SS – Freiwilligen Gebirgs Division Prinz Eugen byla vytvořena pro protipartyzánské operace na Balkáně a podstatnou část její síly tvořili dobrovolníci Volksdeutsche a odvedenci z Rumunska, Maďarska a Jugoslávie. Divize Prinz Eugen byla pojmenována po slavném veliteli 18. století, princi Evženovi Savojském. Vyzbrojena byla zastaralými a trofejními zbraněmi, jako například francouzskými lehkými tanky. Byla jednou z nejvýkonnějších protipovstaleckých jednotek, které Němci v průběhu války nasadili v Jugoslávii, avšak svou pověst si vydobyla především brutalitou a naprostou bezohledností.

Počátky divize Prinz Eugen lze spatřovat v Himmlerově přání vytvořit celé jednotky SS z ohromných lidských zdrojů, které představovaly především komunity Volksdeutsche žijících mimo hranice Německa. Mnoho příslušníků Volksdeutsche již sloužilo ve Wehrmachtu, ale především jako jednotliví dobrovolníci. Gottlob Berger, náčelník rekrutačního oddělení SS, navrhl vytvoření nové divize SS začátkem roku 1942. Měla být vytvořena z dobrovolníků z velké komunity Volksdeutsche žijící v Srbsku, Chorvatsku a Banátu.

( Rukávová páska a nášivka 7. horské divize SS Prinz Eugen )

Nová Freiwilligen Gebirgs Division byla zpočátku ustavena v březnu 1942. Jejím jádrem byly dvě chorvatské jednotky, SS Selbschutz ( místně naverbované ochranné síly SS ) a jednotka známá jako Einsatz – Staffel Prinz Eugen. Původní naděje, že dojde k záplavě dobrovolníků, kteří doplní počty, se ukázaly nerealistické. SS byly přinuceny přistoupit k odvodům mezi komunitou Volksdeutsche, aby dosáhly konečného počtu příslušníků divize, stanoveného na 21 500 mužů. To nijak nepotěšilo Paveličovu vládu Chorvatska, která to považovala za lanaření mezi chorvatským obyvatelstvem.

Nová divize byla od začátku určena k boji proti partyzánům na Balkáně. V říjnu 1942 se účastnila svých prvních těžkých bojů na jihu Srbska, v hornatém terénu východně od řeky Ibar, nedaleko hranic s Černou Horou. Nyní byla překlasifikována na horskou divizi a její označení bylo změněno na SS – Freiwilligen Gebirgs Division Prinz Eugen. Na sklonku roku 1942 byla přesunuta do oblasti Zagreb – Karlovac, kde byla jednou z formací účastnících se masivní protipartyzánské operace nazvané „Bílý“. Byla to jedna ze série velkých protipartyzánských operací v této oblasti, jejímž primárním účelem bylo zničit komunistické hnutí odporu vedené Titem. Ačkoliv bylo mnoho partyzánů zabito, operace v podstatě selhala, neboť jádru Titových sil se podařilo uniknout.

( Kulometčíci 7. horské divize SS Prinz Eugen )

V roce 1943 byla Prinz Eugen přičleněna ke skupině armád E. V květnu toho roku se divize účastnila dalšího velkého protipartyzánského tažení, operace nazvané „Černý“. Později toho roku byly části divize poslány do Bosny, kde operovaly severně od Sarajeva. Poté byly nasazeny kolem Mostaru, kde po celý příští rok hrály svou roli v kruté válce proti partyzánům, v níž žádná strana nedávala milost. V létě 1943 byla divize Prinz Eugen poslána na pobřeží Dalmácie, kde v září odzbrojila italské jednotky přítomné v oblasti poté, co Badogliova vláda podepsala se Spojenci příměří. Tehdy také byla využita k obsazení bývalých italských pozic na ostrovech Brač, Hvar a Korčula a poloostrově Pelješac. V říjnu 1943 se z divize Prinz Eugen oficiálně stala 7. SS – Freiwilligen Division Prinz Eugen. V prosinci se znovu přesunula do vnitrozemí, kde se ukázalo stejně jako dříve, že operace proti Titovým silám jsou krajně neefektivní.

V lednu 1944 byla divize přeložena do oblasti kolem Splitu a Dubrovníku za účelem výcviku, zotavení a přezbrojení. V březnu byla zpátky v Bosně, kde se opět zapojila do bojů proti partyzánům, hlavní bitva byla vybojována v květnu u Darvaru. Letní ofenzíva Rudé armády byla zahájena v červnu 1944 a sovětský parní válec hrozil rozdrtit síly Osy bez zastávky. V srpnu byla divize Prinz Eugen přeložena na sever do Bulharska, kde v bojích proti Rudé armádě utrpěla těžké ztráty. Sovětský postup hrozil obklíčením skupiny armád E v Řecku a tak byla divize Prinz Eugen spolu s dalšími jednotkami Waffen – SS přesunuta na jih do Makedonie. Zde dostaly rozkaz udržovat otevřený koridor, kterým 350 000 německých vojáků unikalo před hrozícím obklíčením postupující Rudou armádou. Divize Prinz Eugen byla jednou opět zle zřízena, ale hlavního cíle operace bylo dosaženo. Jakmile obklíčení němečtí vojáci unikli makedonským koridorem, mohla sama ustoupit z Čačaku do Brčka a překročit Drinu. V lednu 1945 bojovala proti partyzánům nedaleko Otoku a později byla poslána do Vukovaru, kde znovu bojovala proti postupujícím sovětským silám a Titovým partyzánům. Od února do dubna 1945 bojovala divize znovu proti partyzánům a Sovětům a nakonec skončila válku ve Slovinsku a byla zajata jugoslávskou armádou.

Velitelé

SS – Obergruppenführer Artur Phleps

( 30. ledna 1942 )

SS – Brigadeführer Karl Reichsritter von Oberkamp

( 15. května 1943 )

SS – Brigadeführer Otto Kumm

( 30. ledna 1944 )

SS – Brigadeführer August Schmidthuber

( 20. ledna 1945 )

 

Početní stavy divize

Prosinec 1942

19 835 důstojníků a mužů

Prosinec 1943

21 120 důstojníků a mužů

Červen 1944

18 835 důstojníků a mužů

Prosinec 1944

20 000 důstojníků a mužů

 
© 2008 - druhasvetova.com design by Jakub M.       TOPlist        archiv - o webu - kontakt