Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
.
16. divize pancéřových granátníků SS Reichsführer – SS \ druhasvetova.com

 

znak 16.divize SS.png

16. divize pancéřových granátníků SS Reichsführer – SS

V květnu 1941 vytvořili vojáci Himmlerova Kommandostab RFSS novou elitní eskortní jednotku, doprovodný prapor RFSS ( Begleit Bataillon RFSS ). Po zahájení ruského tažení byla nasazena společně se zbytkem velitelství do protipartyzánských operací. V únoru 1943 bylo rozhodnuto rozšířit tento prapor na brigádu a ve stejnou dobu došlo také k jejímu přejmenování na Útočnou brigádu Reichsführer – SS ( Sturmbrigade Reichsführer – SS ). Uvádí se, že před odchodem z fronty se v březnu 1943 jednotka zapojila po boku vojáků vedených Oskarem Dirlewangerem do bojové operace Cottbus, namířené proti partyzánům v oblasti Minska.

Krátce poté byl zárodek brigády přesunut na středomořský ostrov Korsika a během léta Himmler podnikl kroky k tomu, aby tento útvar rozšířil na divizi. V září byli příslušníci jednotky v pohotovosti pro případ zásahu proti Italům, kdyby se rozhodli odporovat německé okupaci následující po jednostranně uzavřeném italském příměří se Spojenci. Dne 3. října pak Hitler schválil zformování divize. Jádrem se stala již zmíněná útočná brigáda s různými výcvikovými a záložními jednotkami SS, část vojáků přeložených z 9. divize SS Hohenstaufen a značný počet maďarských Volksdeutsche. V průběhu poslední čtvrtiny roku 1943 a na počátku roku 1944 se nová 16. divize formovala a procházela výcvikem ve Slovinsku a v Badenu jižně od Vídně a do konce roku 1944 dosáhla síly téměř 13 000 mužů.

kolona 16.divize SS v Římě.jpg

( Kolona 16. tankové divize SS v Římě )

Na konci ledna 1944 byly v důsledku vylodění Spojenců u Anzia a Nettuna na západním pobřeží Itálie na tuto frontu urychleně přesunuty oba pluky pancéřových granátníků a jednotka stíhačů tanků a ty zde bojovaly do 9. března pod velením 14. armády. Jeden z divizních praporů se také zřejmě zúčastnil protipartyzánských operací na východní frontě na počátku roku 1944. Ve stejnou dobu byla většina divize zapojena do operace Margarethe, německého plánu okupace Maďarska, jehož Ose nakloněné vedení se začalo chovat poněkud váhavě. Tyto části, posílené znovu zformovaným doprovodným praporem RFSS a výcvikový pluk pancéřových granátníků SS z výcvikové školy v Prosečnici u Prahy odjely v březnu 1944 z Badenu a nastoupily okupační službu v oblasti Debrecínu. Do začátku dubna se pak k nim připojily i jednotky, které dorazily z Itálie. Někteří vojáci byli následně přeloženi k 3. tankové divizi SS Totenkopf a vzniklá mezera byla nahrazena v rámci místních odvodů.

16. divize se však velice brzy opět ocitla na cestě zpět do Itálie, kde byla její přítomnost zaznamenána v květnu. Během června a července 1944 bránila divize jako součást 75. sboru postup britské 8. armády do Ligurie a v srpnu ustupovala za obranných bojů skrz Sienu a Pisu až do Carrary. Pozdějších operací se zúčastnila pod velením 14. tankového sboru a 1. výsadkového sboru, části 10. armády. Do konce roku 1944 snížily ztráty zhruba 3 000 mužů sílu divize na necelých 14 000 mužů. Vystavená útokům italských partyzánů se také divize vrátila ke svému dřívějšímu způsobu chování. Vojáci 16. obrněného průzkumného praporu popravili 12. srpna v Sant Anna di Stazzema 560 mužů, žen a dětí. Později ve stejném měsíci zabili vojáci považovaní za příslušníky divize dalších 370 civilistů v Bardene San Terenzo a v období mezi 29. srpnem a 3. zářím a 1. říjnem zavraždili příslušníci opět 16. praporu snad 1 670 civilistů ve vesnicích okolo Marzabotta. V lednu 1945 se divize přesunula z Apeninských hor na severovýchod do oblasti jižně od jezera Commachio. Poté byla ve Ferraře naložena na vlaky ( bez svého protitankového praporu ) a v průběhu února přesunuta zpět do Maďarska. Tam se stala pro připravovanou březnovou ofenzívu v oblasti jezera Balaton, operace Frühlingserwachsen, součástí 6. tankové armády SS. Neměla ovšem o nic větší úspěch než ostatní formace, které se zapojily do tohoto nešťastně naplánovaného útoku.

rukávová páska 16.divize SS.jpg

( Rukávová páska 16. divize pancéřových granátníků SS Reichsführer – SS )

Velitelé

SS – Obersturmbannführer Karl Gesele

( únor – říjen 1943 )

SS – Gruppenführer Max Simon

( říjen 1943 – říjen 1944 )

SS – Brigadeführer Otto Baum

( říjen 1944 – květen 1945 )

 

Početní stavy divize

Prosinec 1943

12 720 důstojníků a mužů

Červen 1944

14 218 důstojníků a mužů

Prosinec 1944

14 223 důstojníků a mužů

 
© 2008 - druhasvetova.com design by Jakub M.       TOPlist        výměna odkazů - o webu - kontakt