Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
.
15. Waffen – Grenadier Division der SS \ druhasvetova.com

 

15. Waffen – Grenadier Division der SS

( lettische Nr. 1 )

Původ 15. Waffen – Grenadier Division der SS ( lettische Nr. 1 ) se datuje do roku 1943, kdy byla  Lettische SS – Freiwilligen Legion povýšena na divizi. Legie byla vytvořena na jaře 1943, kdy byly postaveny tři pěší pluky. Společně s lotyšskou brigádou dobrovolníků SS ( původně 2. pěší brigáda SS ) sloužila lotyšská legie v rámci VI. dobrovolnického sboru SS. V listopadu 1943 se lotyšská legie zúčastnila bojů u Novo – Sokolniky v severním Rusku, jako část 16. armády, skupiny armád Sever. Legie byla z bojů stažena v říjnu 1943, aby se stala jádrem nové dobrovolnické divize, 1. divize lotyšské legie SS ( přejmenované na 15. Lettische SS – Freiwilligen Division ). Divize se později stala 15. Waffen – Grenadier Division der SS ( lettische Nr. 1 ) a byla přidělena ke XXXXIII. sboru německé 16. armády.

Sovětská zimní ofenzíva, která byla zahájena na konci prosince 1943, pokračovala až do února 1944. Bojovalo se urputně a obě strany utrpěly těžké ztráty. 15. Lettische SS – Freiwilligen Division byla přidělena k VI. sboru SS, kde bojovala po boku 19. lotyšské divize SS, která byla vytvořena kolem 22. pěší brigády SS ( Lotyšská dobrovolnická brigáda SS ). V březnu 1944 bojovaly obě lotyšské divize za udržení strategických bodů podél řeky Velikaja. Ačkoliv VI. sbor SS čelil 11 divizím sovětské armády, sovětská ofenzíva byla za cenu vysokých ztrát zastavena.

( Nášivka 15. divize SS )

Zahájení velké sovětské letní ofenzívy v červnu 1944 přinutilo 15. divizi SS k ústupu z obranných pozic podél linie řeky Sanucha. O měsíc později se lotyšská divize bránila proti dalšímu úderu, nedaleko Ostrova v Estonsku. Mohutnost ofenzívy měla za následek, že Lotyši se mohli stáhnout jedině za cenu vyhlazení dvou pluků. Přeživší pěšáci a divizní dělostřelectvo byli přeloženi do 19. divize SS, zatímco poddůstojníci a kádr důstojníků byli transportováni do Truppenübungsplatz der SS ve Východním Prusku. V září byla z branců z Lotyšska a z ženistů z výcvikových a náhradních praporů SS vytvořena 15. Waffen – Grenadier division der SS ( lettische Nr. 1 ).

Ačkoliv výcvik ještě zdaleka neskončil, dostala divize v lednu 1945 rozkaz zaujmout pozice podél kanálu Odra – Visla. Koncem února se Rudá armáda probila k Baltu u Kolbergu a odřízla velké německé síly včetně 15. divize SS. Jako část Kampfgruppe Tettau se divize probíjela sovětskými liniemi, aby dosáhla německého území. Její 33. granátnický pluk na sebe vzal úlohu zadního voje. Přeživší byli posláni do města Neubrandenburg severně od Berlína, kde se měli dát znovu do pořádku. Zatímco se Sověti blížili k německému hlavnímu městu, byla z 32. a 33. pluku vytvořena velká bojová skupina a poslána do Berlína, aby pomohla obráncům města. Dne 24. dubna 1945, poté co odrážela sovětské útoky na jihu města, začala se Kampfgruppe stahovat na západ, aby se vzdala Američanům. O týden později se zbytky divize přesunuly západně od Neubrandenburgu a dosáhly amerických linií nedaleko Schwerinu, kde se také vzdaly.

( Lotyšští dobrovolníci při výcviku s polním kanonem )

Velitelé

SS – Obersturmbannführer Max Hansen

( 25. května 1943 )

SS – Gruppenführer Carl – Friedrich Graf von Pückler

( květen 1943 )

SS – Oberführer Nicolaus Heilmann

( 17. února 1944 )

SS – Oberführer Herbert von Oberwurzer

( 21. července )

SS – Oberführer Adolf Ax

( 26. ledna 1944 )

SS – Oberführer Karl Burk

( 15. února 1945 )

 

Početní stavy divize

Prosinec 1943

20 291 důstojníků a mužů

Leden 1944

18 413 důstojníků a mužů

Prosinec 1944

16 870 důstojníků a mužů

 

 
© 2008 - druhasvetova.com design by Jakub M.       TOPlist        výměna odkazů - o webu - kontakt